V Sýrii padla vláda Bašára Asada, který i s rodinou uprchl do Ruska, jež mu poskytlo politický azyl. Sýrie jásá, vracejí se první uprchlíci. Budoucnost země je ale krajně nejistá. Kdo jí bude skutečně vládnout a jak, se teprve uvidí. Jedno ale jisté je: Asad je ze hry, Írán fatálně oslabil, Turecko se raduje. Izraelští vojáci jsou na Golanech a izraelské tanky kousek od Damašku. Jak se k tomu všemu postaví Trumpovy Spojené státy, teprve uvidíme, takřka všechny možnosti jsou ale otevřené. A právě o tom je nejnovější Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé! A užijte si hezké, klidné svátky. Vaši Martin, Mirek a Michal

Ve Francii se už zase dějí věci. Vláda republikána Michela Barniera vydržela u moci pouhé tři měsíce, což je nejméně za celou dobu trvání páté republiky od roku 1958; její prezident Emmanuel Macron má proto vážné potíže, dokonce se spekulovalo o tom, zda nepoloží svoji funkci. 
Úplně jiné starosti má zvolený prezident USA Donald John Trump, jenž ve floridském sídle Mar-a-Lago sestavuje svůj kabinet, sonduje, nakolik jsou jeho nominace “průchozí” v Senátu, a čas od času glosuje dění v USA i ve světě.
V Jižní Koreji, která má pro naši budoucnost velký význam, došlo k pokusu o státní převrat, který ale naštěstí skončil, sotva pořádně začal…
O tom všem, zejména o hektickém dění ve Francii a v USA, je dnešní, už 95. Nový svět, který jsme v Široké 5 na Starém Městě pražském natočili živě s našimi fanoušky. 
Tak nás poslouchejte, přátelé, a zachovejte nám přízeň!

Stovky tisíc lidí přišly o život během mnoha let občanské války v Sýrii. I proto je současný rychlý postup "rebelů" překvapivý. Už dávno ovšem nejde o občanskou válku a konflikt dostal definitivně mezinárodní podobu.

Nevystudovali jsme filmovou vědu, nenapsali jsme žádný scénář a nenatočili jsme žádný film, ale přesto jsme s Ivanem Šedivým začali připravovat podcast o našich filmových láskách, o filmech a o filmových tvůrcích, hercích, herečkách a žánrech, které máme rádi. 
V prvním díle filmového speciáli jsme se věnovali Clintu Eastwoodovi, čtyřiadevadesátileté herecké a režisérské legendě, která stále ještě točí a dělá svým fanouškům radost. 

Eastwoodovy filmy, ať už se jedná o herecké kreace (spaghetti westerny, série o sanfranciském policajtovi “drsném Harrym” Callahanovi, vězeňské drama Útěk z Alcatrazu a další) či režijní (a někdy i herecké) projekty jako Nesmiřitelní, Madisonské mosty, Million Dollar Baby, Vlajky našich otců, Dopisy z Iwo Jimy či Gran Torino, se zapsaly nejen do dějin Hollywoodu, ale i do dějin světového filmu.
A právě o nich jsme si v prvním díle našeho filmového speciálu Nového světa povídali. Tak si nás poslechněte, přátelé.

Pokud někdo doufal, že Keir Starmer, centristický, vcelku racionální labourista, bude vládnout rozumně, mýlil se stejně jako my. Jeho vláda jako by si neuvědomovala vysoká rizika, plynoucí z legální a zejména ilegální migrace do země, z rostoucí agresivity islamistů, radikálních stoupenců Palestiny “od řeky k moři” a dalších. Pokusy trestat každého, s nadsázkou řečeno, kdo se na sociálních sítích vyjadřuje kriticky k establishmentu, ke způsobu vládnutí a třeba k již zmíněné přistěhovalecké politice vlády, jsou nesmírně nebezpečné a evokují Orwellistán z názvu dnešního pořadu. Stejně nebezpečný je i pokus, znovu jako příklad, o zdanění převodu rodinných farem na potomky dnešních vlastníků… Velká Británie se zjevně ocitla na osudovém rozcestí. Kam se vydá, uvidíme…

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Koaliční vláda spolkového kancléře, sociálního demokrata Olafa Scholze, fakticky zkolabovala a Němci půjdou, nejspíš 23. února 2025, definitivně o tom rozhodne jejich prezident, k předčasným volbám. Jejich hlavním favoritem je opoziční blok CDU-CSU, který by podle posledního průzkumu veřejného mínění volilo 37 % lidí.

Na výsledek voleb do Bundestagu čeká s napětím a s nadějí, že zemi vyvede ze současného marasmu, nejen velká část Němců, ale i těch, jimž leží na srdci budoucnost Evropské unie.

A právě o těchto očekáváních, o tom, nakolik jsou realistická, a co všechno můžeme od pravděpodobné Merzovy vlády čekat, je dnešní, už 92. Nový svět.

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Martin, Michal a Mirek

V USA je rozhodnuto. Donald Trump a republikáni vyhráli v listopadových volbách všechno. Mají prezidenta, obě komory Kongresu a legitimitu navýšenou o fakt, že Trump zvítězil i ve všelidovém hlasování. Na své straně mají přinejmenším mentálně či světonázorově, jak chcete, i bezpečnou většinu Nejvyššího soudu USA. Podle toho také vypadají Trumpovy ministerské nominace. Jsou v pravém slova smyslu trumpovské: ostré, občas kontroverzní, jeho vláda bude plná loajalistů. Lidé jako Marco Rubio, Mike Waltz, Kristi Noemová, Tulsi Gabbardová a další se s tím nebudou takříkajíc mazat; Amerika, Evropa i svět se mají na co těšit. A právě o tom všem je nový, už 91. Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé!

Natočeno ve studiu Datarun!

MODERÁTOŘI MICHAL PŮR, MARTIN KOVÁŘ, MIROSLAV BÁRTA. #datarun #novysvet #podcastcz

Válka na Ukrajině, která trvá již déle než dva a půl roku, zřejmě brzy vstoupí do nové fáze. V Rusku se totiž nachází několik desítek tisíc severokorejských vojáků, kteří budou v nejbližší době s vysokou pravděpodobností nasazeni do bojů.

Co to bude znamenat pro válku samotnou, nevíme. Jedno je ale jisté. Konflikt získá oficiálně mezinárodní rozměr a je otázkou, zda se do něj nebudou chtít v nějaké nové formě zapojit někteří aktéři na straně Ukrajiny.

O tom všem je dnešní díl Nového světa, stejně jako o vzniku severokorejského státu, o jeho vůdcích a režimu i o korejské válce z první poloviny padesátých let minulého století. Tak nás poslouchejte, přátelé!

Donald Trump se triumfálně vrací do Bílého domu s republikánskou většinou v Senátu a dost možná i ve Sněmovně reprezentantů, nejspíš i jako vítěz celonárodního hlasování. Většina Američanů si to zjevně přála. 
Jedna éra končí a jedna éra, zejména u demokratů, začne. Čas Clintonových, Obamových, Bidena, Harrisové a spol. je pryč. Nakonec všechno prohráli. Ta strana se musí obrodit a začít znovu. Má na to, je to v zájmu celé Ameriky. 
Jakým bude Trump podruhé prezidentem, nevíme. Všichni si ale přejeme, aby si vedl dobře. Pro Ameriku a pro nás pro všechny. 

God Bless America!

Teorie 13 klíčů spatřila světlo světa v roce 1981 za poněkud zvláštních okolností. Jejími autory jsou americký historik Allan Lichtman a ruský geofyzik Vladimir Keilis-Borok. Byl to přitom Keilis-Borok, který podle všeho stál u zrodu dnes tak v amerických médiích populární teorie. Keilis-Borok se totiž zabýval aplikací svých prediktivních modelů, původně vyvinutých pro předvídání zemětřesení, na demokratické politické systémy. Lichtman a Keilis-Borok postupně prozkoumali údaje shromážděné ze všech prezidentských voleb od roku 1860 do roku 1980 a vyšli z rozporuplného předpokladu, že se každý volič chová racionálně. Od té doby byla tato teorie mimořádně úspěšná v predikování budoucích prezidentů USA. Zajímá vás, co tato teorie říká o současných prezidentských volbách, které vyvrcholí již za týden, 5. listopadu? Poslechněte si nás!