Nový svět

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru.

Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě.

Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny.

Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Podcast Nový svět rozebírá státní převraty – jak vznikají, proč se některé podaří a jiné skončí fiaskem. Inspirací je slavná kniha Edwarda N. Luttwaka Státní převrat, kterou napsal v pouhých šestadvaceti letech a která dodnes patří k nejvlivnějším textům o zákulisí moci. Převrat podle Luttwaka není revoluce, ani občanská válka. Je to rychlá operace malé skupiny lidí, která musí ovládnout klíčové instituce státu dřív, než si většina společnosti uvědomí, že se něco stalo.

Na příkladech z Afriky, Blízkeho východu, Latinské Ameriky i Evropy ukazujeme, proč jsou dnes převraty těžší než dříve, jakou roli v nich hrají armáda, média a bezpečnostní složky a proč velké demonstrace samy o sobě téměř nikdy ke změně režimu nestačí. Řeč přijde i na slavné i zapomenuté pokusy o převrat – od Chile přes Moskvu roku 1991 až po Írán.

A nakonec se vracíme k otázce, která se týká nás samotných: byl rok 1989 v Československu skutečně revolucí či převratem? Nebo byl spíše kolapsem systému, jenž ztratil víru ve vlastní existenci?

O tom, jak funguje moc, proč jsou dějiny plné „úskoků v úskocích jiných úskoků“ a co z těchto lekcí platí i pro dnešní svět, je tento díl Nového světa.

Buďte s námi, jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek.

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. 
Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.

Přinesl do Česka legendu žlutého rámečku a strávil s ním a jeho budováním čtvrt století svého života. Cesta, která začala jednou mapou rozprostřenou na dětském koberci v Rakovníku, vedla přes Pákistán, Írán i svahy Kilimandžára až do National Geographic.

S Tomášem Turečkem jsme si proto nepovídali jen o tom, jak se zrodil šéfredaktor české mutace jednoho z nejslavnějších časopisů světa, ale také o posedlosti mapami, o první cestě „po zemi“ do Karáčí, o okamžiku, kdy ve dvaceti letech poprvé uviděl moře, i o pádu ega pod vrcholem africké hory, kde pochopil význam prostého „pole, pole“.

Vzpomínali jsme na budování českého National Geographic – od vyhozeného nultého čísla přes první unikátní reportáž o české egyptologii až po setkání s ikonami světové vědy. 

A mluvili jsme i o tom, proč klasická média ztrácejí půdu pod nohama, co znamená tlak na úspory a automatizaci a zda má ještě dnes smysl držet kvalitu za každou cenu.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od dětských atlasů až k velkým světovým příběhům.

Vaši Martin, Michal a Mirek

Nedělní minuty Nového světa se zabývají Íránem. Podle dostupných informací byl při izraelském úderu zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí a desítky dalších představitelů režimu. Pokud se zprávy definitivně potvrdí, půjde o bezprecedentní zásah do struktury moci v Teheránu.

Izrael a Spojené státy podle všeho vsadily na razantní scénář.

Írán ale zůstává schopný odpovědi. Útoky dronů a raket na státy Perského zálivu, zásahy v Dubaji či útoky na americké cíle ukazují, že konflikt zdaleka nekončí. 

Uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou a LNG – může během dní vyhnat ceny energií nahoru a vtáhnout do hry Čínu i Indii.

Právě Čína sleduje vývoj s mimořádnou pozorností. Írán je pro ni zásadním dodavatelem ropy i geopolitickým partnerem. Pokud by byl režim výrazně oslaben, znamenalo by to komplikaci pro čínskou strategii v regionu. Do toho se přidává napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem – tedy další oblast v bezprostřední blízkosti čínských zájmů.

Spojené státy naopak ukazují, že jejich vliv ve světě neklesá, jak se v posledních letech často tvrdilo. 

A Evropa? Ta zatím svolává krizová jednání a vyzývá k deeskalaci. V situaci, kdy rozhodují letadlové lodě, drony a kontrola energetických tras, působí její hlas spíše symbolicky. 

Blízký východ znovu dokazuje, že je jedním z klíčových uzlů světové politiky.

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.
Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.
Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.
A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.
Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!
Vaši Martin, Michal a Mirek

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence.

Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?

O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.

Buďte s námi, jsme s Vámi.

Vaši Martin, Michal a Mirek.

Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.

https://www.datarun.cz/mashup

První zimní olympijské hry se konaly ve francouzském Chamonix na přelomu ledna a února 1924; původně se přitom nejednalo o olympiádu, ale o tzv. Týden zimních sportů, který měl být jen jakousi „předehrou“ či „doplňkem“ ke hrám VIII. olympiády (do pořadí se počítají i hry, které se z různých důvodů neuskutečnily), konaným od května do července téhož roku v Paříži. Úspěch Týdne zimních sportů byl ale tak velký, že jej funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru na svém jednání v Praze v roce 1925 zpětně označili za první zimní olympiádu…

Takhle to tedy všechno na počátku roku 1924 začalo. A právě o tom jsou dnešní Minuty NS, stejně jako o našich největších zážitcích ze zimních her, o jejich legendách i o současných hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo.

Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi. My jsme s vámi. A budeme s vámi i dál.

Vaši

Martin, Michal a Mirek

Až do přelomu 18. a 19. století se Egypt, pokud jde o jeho novověké dějiny, vyvíjel takřka nezávisle na Evropě. Vpád Napoleonovy armády a jeho vítězství v bitvě u pyramid v červenci 1798 tuto situaci změnily. Egypt sice formálně zůstával součástí Osmanské říše, fakticky si ale za vlády Muhammada Alího budoval samostatnost. Francouzský vliv v zemi nicméně pozvolna rostl, což vedlo v letech 1859–1869 k vybudování Suezského průplavu, který měl — a dodnes má — mimořádný strategický význam.

V sedmdesátých letech 19. století Britové využili ekonomických potíží egyptských vládců a získali nad Suezským průplavem kontrolu. Britská superiorita v Egyptě pokračovala i ve 20. století, třebaže „na papíře“ byla egyptská monarchie samostatná.

Za druhé světové války se dlouholetý odpor Egypťanů vůči Britům projevil v jejich sympatiích k Německu a Itálii; mocnosti tzv. Osy byly ale posléze poraženy a s koncem války se do Egypta vrátily „britské zájmy“.

V první polovině padesátých let 20. století došlo v Egyptě ke státnímu převratu, k moci se dostali vojáci v čele s plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem. Ten v roce 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu, což vyvolalo tzv. Suezskou krizi. Britové se nakonec po americkém diplomatickém zásahu museli z Egypta stáhnout a Násirův režim přežil — Egypt se stal suverénním státem.

Po Násirově smrti vládli zemi další dva vojáci — Muhammad Anvar as-Sádát a Muhammad Husní Mubárak. Po tzv. arabském jaru byl v roce 2012 zvolen prezidentem Egypta Muhammad Mursí, jeho vláda ale přivedla zemi k rozvratu a na jaře 2013 znovu převzala moc armáda. V červnu 2014 se stal prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž je garantem stability a relativně solidního rozvoje Egypta dodnes.

O tom všem — i o dalších dílčích tématech — je dnešní Nový svět.

Tak nás poslouchejte, přátelé, a vůbec buďte s námi!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Káhira, vítězná v překladu, je jednou z největších metropolí Afriky. Její historie sahá tisíce let zpět a je spojena se starými Egypťany, Peršany, Římany, Řeky, Makedonci i Araby – you name it. Pokaždé vás toto město překvapí, nikdy není stejné a jeho historie i současnost vás chtě nechtě vtáhnou. Od pyramid v Gíze na jejím předměstí, přes světová muzea v čele s Grand Egyptian Museum – největším muzeem na světě věnovaným historii jedné civilizace – až po středověkou historii, Alabastrovou mešitu Mohamada Alího z 19. století, fascinující Arabské jaro a dnešní moderní život, který neustává ani na minutu. Toto je město, které nikdy nespí. Dejte si ho s námi právě teď!