Nový svět

Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.

Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.

Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.

Tak si nás poslechněte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.

Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.

Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.

Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.

O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.

Tak buďte s námi, my jsme s vámi.

Srdečně,

Martin, Michal a Mirek

Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.

Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.

Srdečně, Martin, Michal a Mirek

Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!

Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.

Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.

Prvního listopadu bylo s velkou pompou otevřeno v egyptské Káhiře největší muzeum na světě, věnované výlučně unikátním výtvorům staroegyptské civilizace. Muzeum se nachází v těsné blízkosti gízských pyramid a představuje vskutku jedinečný svět doby stavitelů pyramid. Na ploše 50 000 m² se nachází téměř 60 000 uměleckých děl a artefaktů. Velkou část z nich tvoří několik tisíc předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce z počátku 20. století. Nezapadnou zde ani české objevy na pyramidovém poli v Abúsíru – například královské sochy panovníka Raneferefa nebo sochy z rodinného komplexu princezny Šeretnebtej a kněze Nefera. Tak neváhejte a vzhůru do oblak! Ostatně – chystáme se tam i s Novým světem!

Irové si zvolili novou prezidentkou krajně levicovou političku Catherine Connollyovou, právničku, kterou server Politico označil za „často protizápadní“.

Čím Connollyová, která je odpůrkyní Evropské unie – již kritizuje mj. za vojenskou podporu Ukrajiny – i NATO, a která má problém jednoznačně odsoudit teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, občany oslovila a proč získala přes 63 % hlasů?

A jaké vlastně je dnešní Irsko – země, která ve všech ohledech vydělala na vstupu do Evropských společenství, dnešní Evropské unie, v roce 1973? Jaké má problémy a těžkosti, co ji trápí, v čem je evropským premiantem?

O tom všem je dnešní díl Nového světa.

A nejen o tom – ve stručnosti došlo i na několik dalších aktuálních témat.

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Vaši Martin, Michal a Mirek

Dnešní Nový svět chápejte, milí posluchači a milé posluchačky, jako jakýsi bonus – tento týden totiž můžete už od pondělí poslouchat Nový svět o bankách a bankovnictví.

Dnes se jedná o ohlédnutí za naším římským NS Live – a to jak za městem samotným, které je bezpečné, čisté a obecně „v pohodě“ jako už dlouho nebylo, tak i za italskou vnitropolitickou scénou. Za náhled do ní děkujeme Jeho Excelenci Dr. Janu Kohoutovi, velvyslanci ČR v Římě, který nám laskavě věnoval spoustu času.

Pro zájemce pak Ondra Houska vypráví o Papežské koleji Nepomucenu, kde studují budoucí české církevní elity.

Tak si náš „pendant“ o Římu (k Novému světu č. 133) poslechněte a užijte si ho.

Vaši Martin, Michal a Ondra

Banky formovaly svět dávno před vznikem moderních států. Od templářských směnek přes renesanční Florencii až po digitální fintech dneška – úvěr, důvěra a riziko byly vždy motorem civilizace. V novém díle podcastu Nový svět se Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr vydávají po stopách peněz: od prvních mincí v Egyptě přes krachy Medicejských, vzniku Bank of England, vzestup nizozemských bank, vznik Fedu až po krizi roku 2008. Ukazují, že dějiny bankovnictví nejsou jen o financích, ale o tom, jak lidé věřili a riskovali.

Díl vychází už v pondělí ve spolupráci s oceněním Mastercard Banka Roku, proto je ke shlédnutí celý na všech podcastových platformách.

Jane Goodall byla bez diskuse jednou z největších primatoložek minulého i tohoto století. Společně s Dian Fossey a Biruté Galdikas tvořily slavnou trojici. Zatímco Goodall studovala šimpanze v rezervaci Gombe v Tanzanii, Fossey se věnovala gorilám ve Rwandě a Galdikas orangutanům na Borneu.

Právě díky desítkám let trvajícímu studiu šimpanzů dnes víme, že s námi mají společného opravdu mnohé: používají nástroje, jsou schopni se dorozumívat, chápat i abstraktní pojmy, ale také vést vyhlazovací války.

Jane Goodall se od 70. let minulého století věnovala i ekologickým tématům a ochraně přírody po celém světě. Její postoje a názory znali lidé na všech kontinentech a i po své smrti zůstává globální inspirací.