Nový svět

Odkaz na celý díl
Od konce druhé světové války v Evropě uplynulo osmdesát let. Přesto Evropa i svět stále ještě zčásti žijí v éře “po válce” - stačí se podívat, kdo je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta: USA, Velká Británie, Francie; Čína a Rusko, nástupnický stát SSSR; kde jsou Indie, nejlidnatější stát na světě, a Německo, nejsilnější ekonomika dnešní Evropy? 
O významu druhé světové války v jednotlivých evropských zemích vypovídá i to, jak její konec slaví na Britských ostrovech, u nás v Česku nebo i v putinovském Rusku…
A jaká dnešní Evropa je? V jaké formě se dožila poválečné osmdesátky? 
O tom všem jsme si povídali v dnešním Novém světě. Dejte si! 
Vaši Martin, Michal a Mirek

Odkaz na celý díl

Napětí mezi Indií a Pákistánem trvá, Američany vyjednané příměří je mírně řečeno křehké. Zdrojem napětí mezi oběma jadernými mocnostmi je hornatá oblast Kašmíru, kvůli které už vzniklo několik ozbrojených konfliktů. Spory nejsou nijak nové, odstartovalo je už dělení Britské Indie v roce 1947. Tehdy vnikl Pákistán s muslimskou většinou a Indie s většinou hinduistickou. Jak se na vztazích v regionu projevilo toto nepříliš moudré rozhodnutí rozdělení podle linií víry? Jaký vliv mají na současnou situaci jaderné zbraně? A jaké strategické zájmy má v geopoliticky nestabilní oblasti Čína?
Poslechněte si další epizodu Nového světa s Michalem a Mirkem.

Odkaz na celý díl

Málokterá adresa je v Londýně tak proslulá (hned po Downing Street 10, samozřejmě) jako Great Russel Street, WC1B v Bloomsbury. Na ní najdete jedinou instituci – Britské muzeum. Jedno z nejstarších muzeí na světě bylo založeno již v roce 1753 a jeho sbírky čítají na 8 milionů položek. Z nich je vystaven jen zlomek – zhruba 80 000 artefaktů dokumentujících historii lidských civilizací.

Mezi hlavní “atrakce” muzea samozřejmě patří obrovská sbírka staroegyptských artefaktů včetně Rosettské desky, díky níž byla rozluštěna staroegyptština, desítky mumií i pohřební stéla velmože Ptahšepsese ze Sakkáry, jehož hrobku prozkoumala v Sakkáře až česká expedice. Zmínit musíme i “Elginovy mramory” z athénského Parthenonu, Beninské bronzy, jediné dvě sochy moai mimo Velikonoční ostrov, proslulý pohřeb na člunu ze Sutton Hoo (podívejte se na Netflixu na film The Dig! S nepřekonatelným Ralphem Fiennesem) nebo naprosto unikátní reliéfy asyrských králů z Ninive a předměty z královských hrobů v mezopotamském Uru včetně čelenky královny Puabi, Urské standarty nebo Kozla v křoví.

Výčet unikátních předmětů by mohl pokračovat prakticky donekonečna, ale to není smyslem této pozvánky. Sbalte se a vyrazte na víkend do Britského muzea a nebudete litovat! A samozřejmě si vezměte nejenom tento díl s sebou. Objevujte svět s Novým světem!

Svobodné a hanzovní město Hamburk se rychle mění před očima. Nejedno místo, kde ještě před deseti lety žili v drtivé většině bílí etničtí Němci, je dnes turecké či, chcete-li, muslimské, včetně bezprostřední blízkosti hamburského hlavního železničního nádraží. Velká žlutá cedule se zřetelně přeškrtnutou střelnou zbraní, nožem a lahví s alkoholem má jasnou vypovídací hodnotu.

Migrace, nezvládnutá migrace, je velký a politicky nesmírně citlivý problém nejen ve Spolkové republice Německo, konkrétně v již zmíněném Hamburku, kde jsme pro Vás dnešní Nový svět natočili, ale i v dalších západoevropských zemích - v Belgii, v Nizozemsku, ve Francii či v Rakousku. Výrazný vzestup rakouských Svobodných, německé AfD či francouzského Národního sdružení to říká více než jasně.

Jak migraci zvládnout, jak zabránit nástupu politického extremismu k moci a jak žít v nové Evropě - o tom všem je náš dnešní Nový svět.

Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek

⁠Odkaz na celý díl

Portugalci, “synové Lusitánie” (podle římského názvu této provincie), se do evropských o světových dějin zapsali hned několikrát, nejvýrazněji zřejmě během velkých zámořských objevů v 15. a 16. století, kdy nalezli námořní cestu do Orientu podél afrických a východoindických břehů. Jejich koloniální říše sice neodolala nástupu Nizozemců, Angličanů a Francouzů, i tak ale zanechala ve světě svoji stopu. Ve 20. století prošlo Portugalsko dlouhým obdobím autoritativní vlády Antonia de Oliveiry Salazara a jeho nástupců (tzv. Nový stát, Estado Novo), kterou ukončila až tzv. Karafiátová revoluce z dubna 1974, jejíž výročí si právě v těchto dnech připomínáme. Dnes je země na pobřeží Atlantiku s deseti a půl milióny obyvatel proslulá vynikajícím portským vínem a skvělými fotbalisty, členem NATO a Evropské unie, v jejíchž strukturách hrají Portugalci nezřídka důležitou roli. Tak si naše povídání o Portugalsku poslechněte, přátelé!

*Z technických důvodů se nepodařilo zaznamenat stopu prof. Bárty, omlouváme se.*

Odkaz na celý díl

Kontinent Austrálie představuje naprosto výjimečnou část světa, ať již jde o existenci a historii původního obyvatelstva nepřetržitě trvající bezmála šedesát tisíc let, moderní dějiny, ekosystém nebo současný život. Není snadné se tam dostat, ale když už tam budete, naprosto vás uchvátí. Stejně jako dva slavné Čechy, kteří zásadně přispěli k poznání jeho minulosti. Tak se vydejte na cestu s námi, nebudete litovat.

Odkaz na celý díl

Země, na jejímž objevení pro Evropu a na jejíž kolonizaci se podíleli zejména Angličané a Francouzi, se propracovala k nezávislosti podobně jako Spojené státy, byť jinou, poklidnější a delší cestou. V současné době je zcela nezávislou zemí, její formální hlavou je nicméně kanadský a současně i britský král Karel III. Prakticky po celé 20. a 21. století byla Kanada nejbližším obchodním partnerem a politickým a vojenským spojencem USA, stejně jako spojencem západoevropských velmocí, o čemž vypovídala její účast v první a druhé světové válce i členství v NATO. V současné době jsou vztahy Kanady a USA poněkud vyhrocené, přirozeně v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa. O tom všem je dnešní, už 110. Nový svět, stejně jako o tom, že to byla právě Kanada, která poskytla politický azyl Josefovi Škvoreckému a Zdeně Salivarové, kteří zde vybudovali fenomenální exilové nakladatelství Sixty Eight Publishers… A o spoustě dalších věcí. Tak si nás poslechněte, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek

⁠Odkaz na celý díl

V kanadsko-americké NHL se děly věci. Útočník týmu Washington Capitals, Rus Alexandr Ovečkin, překonal 26 let starý rekord Waynea Gretzkyho v počtu vstřelených branek - nový rekord činí 895 gólů. Pro samotnou NHL je to velký mezník, Ovečkinovi gratuloval kdekdo, včetně samotného Gretzkyho, Radka Pastrňáka, Rogera Federera, Jamese LeBrona či Michaela Phelpse. Nejen v České republice jsou ale reakce smíšené, Ovečkin má totiž na svém profilu na Instagramu společnou fotografii s Vladimirem Putinem… Řeč proto byla, tentokrát výjimečně bez Mirka, který dnes zahajoval novou expedici v Egyptě, o propojení sportu a politiky, o emocích s tím spojených atd. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Odkaz na celý díl

Marine Le Penová byla odsouzena nejen k trestu vězení za zpronevěru unijních peněz, ale i k zákazu politické činnosti. A nestihne tak prezidentské volby v roce 2027. Ve Francii se s tím, jak se říká, nemažou. Komentáře oscilují od připomínání role nezávislých soudů až po ty, jež mluví o perzekuci nepohodlné političky na politickou objednávku.

Jaké analogie máme v nedávné francouzské minulosti? A jak je to s milostmi, amnestiemi a respektováním soudní moci třeba v USA?

Dejte si dnešní Minuty Nového světa, Vaši Martin, Michal a Mirek.

⁠Odkaz na celý díl

Střední Evropa, místo, kde žijeme i my, je unikátní sociokulturní fenomén.Staré Rakousko, respektive Rakousko-Uhersko. Vídeň, obléhaná v roce 1683 Turky a zachráněná polským králem Janem III. Sobieskim, i Vídeň Straussových valčíků, půvabná metropole “na krásném modrém Dunaji”, ale i Vídeň, v níž dozrával fanatický antisemitismus Adolfa Hitlera.

Kafkova, Čapkova a Nezvalova “Praha s prsty deště” i Praha znásilněná sovětskými vojáky v horkém létě 1968 a listopadová Praha Václava Havla z roku 1989. Nenápadný půvab Budy a čilý ruch Pešti nejen na luxusní ulici Váci a také Queeni v Budapešti jako vrchol Kádárova “gulášového socialismu” i jako antiteze odporné, zpuchřelé husákovsko-jakešovské normalizace oblečené do směšných tesilek a bizarních krátkých kravat.

Polsko Karola Wojtyły a Tadeusze Mazowieckého a židovské ghetto nedaleko Rynku Głowneho v Krakově a všechny představitelné i nepředstavitelné hrůzy Osvětimi. V nepřímém kontrapunktu k této hrůze pak krása všech krás kláštera v Melku, kde starý Adson vzpomínal na svou ztracenou Růži - Stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus, aneb Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci, jak napsal náš milovaný profesor z Bologně. Biskupský Pasov, oslnivý Dreiflüssestadt, který postavili (z velké části) Italové, takže se tu člověk cítí jako div ne ve Středomoří, veselý univerzitní Maribor s fantastickou kuchyní a vínem a dál a dál na jih, kde už začíná Dalmácie…

Milovaná, fascinující střední Evropa včerejška i dneška. Náš domov a náš osud.

Tak si nás poslechněte, přátelé.

Vaši Martin, Michal a Mirek