Nový svět

Odkaz na celý díl

 Donald Trump je u moci dva měsíce a byly to dost možná nejpřekotnější dva měsíce v moderních dějinách USA.

 Činorodost prezidenta a jeho týmu včetně neformálního člena vlády Elona Muska je v každém případě pozoruhodná; jinou otázkou je, zda je to vždy či alespoň někdy ku prospěchu věci.

 Bílý dům vede vzhledem ke své politice rušení řady státních úřadů, propouštění státních zaměstnanců, přístupu k migraci, získávání amerického občanství atd. mnoho soudních sporů s velmi nejistým výsledkem, někteří komentátoři píší o vývoji směrem k autokratickému režimu. 

Ani vztahy nové administrativy s dlouholetými spojenci (Kanada, Dánsko a obecně členské státy EU a NATO) nejsou zdaleka ideální, mluví se pozvolném “odcházení” USA ze spojeneckých svazků. I přístup Donalda Trumpa a členů jeho vlády k ruské agresi na Ukrajině vyvolává řadu pochybností a otazníků. 

O tom všem a mnoha dalších věcech pojednává nový, už 108. díl Nového světa.

Tak nás poslouchejte, přátelé, a za týden se budete moci těšit na povídání o fenoménu jménem střední Evropa.

Vaši Martin, Mirek a Michal

Odkaz na celý díl

Situace na Slovensku se vyvíjí poněkud zvláštně, zato překotně. Návštěvníky v Bratislavě vítají billboardy s nápisy jako „Zastavili jsme financování LGBT“. Boj mezi konzervativci a progresivisty je viditelný na každém kroku.

Premiéři, ať už bývalý Igor Matovič, nebo současný Robert Fico, jsou podle Michala blázni. Proč zároveň tvrdí, že naděje vkládané do opozičního Progresivního Slovenska jsou plané? Jak naši dva profesoři vnímají po letech česko-slovenský sentiment? Jaké knihy a filmy doporučují pro lepší pochopení slovenské historie a kultury? A kam dnešní Slovensko vůbec směřuje?

Pokud vás dění u našich východních sousedů zajímá, dejte si naši nejnovější epizodu.

Odkaz na celý díl

Archeologické výzkumy v Egyptě přinášejí každý rok nové objevy, které neustále posunují naše poznání této nejstarší civilizace. 

V roce 2022 byla objevena nedaleko Údolí králů, na západním břehu současného Luxoru, skalní hrobka, která, jak se ukázalo letos v zimě, patřila panovníkovi Thutmosovi II. Dnes budeme mluvit nejen o ní, ale i o řadě dalších fascinujících objevů.

Vydejte se za nimi s námi!

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl

S vysokým zájmem očekávaný projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu nakonec přinesl až na pár výjimek jen prázdnou sebechválu a útoky na politické nepřátele a rivaly, včetně Evropy. “Milostivé” pochvaly se po svém sebeponížení dočkal i Volodymyr Zelenskyj, podpis dohody o cenných surovinách mezi USA a Ukrajinou je, zdá se, v dohledu, i když u Trumpa nikdy nevíte…

Republikánská strana sice není úplně stranou jednoho muže, není k tomu ale daleko. Demokraté jsou v hluboké krizi, včerejší špičky (Clintonovi, Obamovi, Bidenovi, Harrisová) mlčí, zbytek strany působí nejednotně a neakceschopně.

Ať se nám to líbí nebo ne, Amerika dnes “patří” Trumpovi a jeho lidem. Co bude dál, se uvidí.

Vaší Martin, Michal a Mirek

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl

Vnitropolitická situace u našich sousedů, v Německu a v Rakousku, je velmi složitá.

Ve Spolkové republice bude muset vítěz voleb, šéf CDU Friedrich Merz, složit vládní koalici se sociálními demokraty, kteří mají na většinu klíčových témat (Green Deal, jaderná energetika, migrace atd.) odlišný názor než křesťanští demokraté. Zda se mu to do Velikonoc, jak avizoval, podaří, si netroufáme říci; stejně tak je obtížné predikovat, zda může taková koalice efektivně vládnout. Kdo na komplikované situaci nejvíce vydělá, bude bezpochyby opoziční AfD, jejíž preference budou podle nás i dále růst. Budoucí vývoj je fakticky nepředvídatelný. 

V Rakousku byla nakonec po pěti měsících od voleb jmenována vláda lidovců, sociálních demokratů a liberálů, o jejíž schopnosti společně vládnout pochybují téměř všichni rakouští komentátoři. Vítězové voleb, Svobodní, zůstali v opozici a jejich preference letí i nadále vzhůru. Po příštích volbách už je bude možné obejít jen stěží…

Pokud vás Německo a Rakousko zajímá, poslouchejte nás, přátelé! A hezký den!

Martin, Michal a Mirek

⁠⁠Odkaz na celý díl

Včerejší setkání v Bílém domě bylo zcela unikátní. Hádka v přímém přenosu mezi Donaldem Trumpem, Jamesem D. Vancem a Volodymyrem Zelenským byla po obsahové i formální stránce děsivá. 

Ponížen byl nejen Zelenskyj, ale i Spojené státy, i když si to jejich prezident možná neuvědomuje. Jak schůzku vidíme my tři v Novém světě, jaké bude mít důsledky a jaké jsou scénáře budoucího vývoje, si můžete poslechnout v našem podcastu. 

A hlavně s klidnou hlavou; emoce jsou v politice a v mezinárodních vztazích k ničemu.

Vaši Martin, Michal a Mirek

⁠Odkaz na celý díl

Sto čtvrtý Nový svět je poslední, v němž přímo nereagujeme na aktuální vývoj ve světě a v němž hodnotíme nástup Trumpovy administrativy. Na konci se zamýšlíme i nad situací v Německu před volbami, takže si můžete poslechnout, jak jsme to takříkajíc trefili…

Od tohoto týdne už navíc běží Nový svět - Minuty (prvních 33 minut jsme natočili včera), kde se budeme věnovat právě a výhradně současným záležitostem, protože o to máte zájem, bude-li vývoj překotný, klidně i dvakrát v týdnu. “Klasický” Nový svět pak vrátíme více k tématickému formátu, s jakým jsme před téměř dvěma lety začínali, čímž dostojíme zájemcům o studium současné dění i o “klasiku”.

Moc vám děkujeme za všechny komentáře a za neutuchající podporu a věříme, že vám změna, se kterou přicházíme - aktuální i “klasický” formát - bude vyhovovat.Tak nás poslouchejte a buďte i nadále s námi.Vaši Martin, Michal a Mirek

⁠Odkaz na celý díl

Máme pro vás novinku. Nový svět v novém bonusovém formátu. Německo má odhlasováno, k urnám přišlo 84 % voličů, což je bez přehánění fantastické číslo. Němcům na budoucnosti jejich země zjevně záleží. Vítězné CDU/CSU vytvoří vládu s SPD, novým kancléřem bude křesťanský demokrat Friedrich Merz. Podaří se mu nastartovat německou ekonomiku, znovu otevřít jaderné elektrárny a vypořádat se s nelegální migrací? A jaká bude budoucnost AfD? Má ještě potenciál růst? Jak volili mladí Němci, z velké části prvovoliči? Na všechny tyto i další otázky jsme hledali odpovědi v novém, doplňkovém formátu Nového světa nazvaného NS - Minuty, stejně jako odpovědi na otázku, jak se mění a kam se posouvá nová Trumpova Amerika. Tak si nás poslechněte, přátelé, a ve středu už se budete moci těšit na klasický formát Nového světa, Vaši Martin, Michal a Mirek

Odkaz na celý díl

Evropané znají Panamu od roku 1513, kdy Vasco Núñez de Balboa vedl přes Panamskou šíji expedici, která potvrdila, že “Amerika” není Indie, nýbrž nový, doposud neznámý kontinent, oddělený od Indie “nekonečným Pacifikem”.

Pro budoucnost země bylo klíčové vybudování Panamského průplavu a jeho otevření v roce 1914.

Ve 20. století do panamských záležitostí vzhledem k důležitosti průpravy zasahovaly zejména Spojené státy americké, ať už nepřímo, především ekonomicky, nebo přímo, jako vojenskou invazí v roce 1989, kterou nařídil prezident Bush starší a během níž došlo ke svržení prezidenta, generála Noriegy.

Tlak, který na Panamu vyvíjejí dnešní Trumpovy USA, není v zásadě ničím mimořádným.

Pokud si chcete o Panamě něco přečíst, nechť je to skvělý špionážní román Johna le Carrého “Krejčí z Panamy”; královsky se pobavíte a navíc se o dotyčné zemi hodně dozvíte.

A hlavně si nás poslechněte, přátelé!

Vaši Martin, Mirek a Michal

⁠Odkaz na celý díl

Grónsko je největší ostrov světa a v současnosti patří Dánsku. 85 procent jeho povrchu pokrývá led o mocnosti přes 3 kilometry. Život na něm je dodnes výzva a pouze v době klimatického optima mezi 10. a 15. stoletím zde žilo několik tisíc kolonistů z Islandu. Grónsko ukrývá řadu bohatých nalezišť surovin, stejně jako fosilních paliv (ropy i zemního plynu). Proto přitahuje pozornost všech současných supervelmocí včetně Spojených států vedených Donaldem Trumpem. Ten si dobře uvědomuje jeho strategickou důležitost. Jaké Grónsko je a co vše se kolem něj děje a proč? Poslechněte si náš nejnovější díl Nového světa!