Nový svět

Pokud někdo doufal, že Keir Starmer, centristický, vcelku racionální labourista, bude vládnout rozumně, mýlil se stejně jako my. Jeho vláda jako by si neuvědomovala vysoká rizika, plynoucí z legální a zejména ilegální migrace do země, z rostoucí agresivity islamistů, radikálních stoupenců Palestiny “od řeky k moři” a dalších. Pokusy trestat každého, s nadsázkou řečeno, kdo se na sociálních sítích vyjadřuje kriticky k establishmentu, ke způsobu vládnutí a třeba k již zmíněné přistěhovalecké politice vlády, jsou nesmírně nebezpečné a evokují Orwellistán z názvu dnešního pořadu. Stejně nebezpečný je i pokus, znovu jako příklad, o zdanění převodu rodinných farem na potomky dnešních vlastníků… Velká Británie se zjevně ocitla na osudovém rozcestí. Kam se vydá, uvidíme…

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Koaliční vláda spolkového kancléře, sociálního demokrata Olafa Scholze, fakticky zkolabovala a Němci půjdou, nejspíš 23. února 2025, definitivně o tom rozhodne jejich prezident, k předčasným volbám. Jejich hlavním favoritem je opoziční blok CDU-CSU, který by podle posledního průzkumu veřejného mínění volilo 37 % lidí.

Na výsledek voleb do Bundestagu čeká s napětím a s nadějí, že zemi vyvede ze současného marasmu, nejen velká část Němců, ale i těch, jimž leží na srdci budoucnost Evropské unie.

A právě o těchto očekáváních, o tom, nakolik jsou realistická, a co všechno můžeme od pravděpodobné Merzovy vlády čekat, je dnešní, už 92. Nový svět.

Tak nás poslouchejte, přátelé!

Martin, Michal a Mirek

V USA je rozhodnuto. Donald Trump a republikáni vyhráli v listopadových volbách všechno. Mají prezidenta, obě komory Kongresu a legitimitu navýšenou o fakt, že Trump zvítězil i ve všelidovém hlasování. Na své straně mají přinejmenším mentálně či světonázorově, jak chcete, i bezpečnou většinu Nejvyššího soudu USA. Podle toho také vypadají Trumpovy ministerské nominace. Jsou v pravém slova smyslu trumpovské: ostré, občas kontroverzní, jeho vláda bude plná loajalistů. Lidé jako Marco Rubio, Mike Waltz, Kristi Noemová, Tulsi Gabbardová a další se s tím nebudou takříkajíc mazat; Amerika, Evropa i svět se mají na co těšit. A právě o tom všem je nový, už 91. Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé!

Natočeno ve studiu Datarun!

MODERÁTOŘI MICHAL PŮR, MARTIN KOVÁŘ, MIROSLAV BÁRTA. #datarun #novysvet #podcastcz

Válka na Ukrajině, která trvá již déle než dva a půl roku, zřejmě brzy vstoupí do nové fáze. V Rusku se totiž nachází několik desítek tisíc severokorejských vojáků, kteří budou v nejbližší době s vysokou pravděpodobností nasazeni do bojů.

Co to bude znamenat pro válku samotnou, nevíme. Jedno je ale jisté. Konflikt získá oficiálně mezinárodní rozměr a je otázkou, zda se do něj nebudou chtít v nějaké nové formě zapojit někteří aktéři na straně Ukrajiny.

O tom všem je dnešní díl Nového světa, stejně jako o vzniku severokorejského státu, o jeho vůdcích a režimu i o korejské válce z první poloviny padesátých let minulého století. Tak nás poslouchejte, přátelé!

Donald Trump se triumfálně vrací do Bílého domu s republikánskou většinou v Senátu a dost možná i ve Sněmovně reprezentantů, nejspíš i jako vítěz celonárodního hlasování. Většina Američanů si to zjevně přála. 
Jedna éra končí a jedna éra, zejména u demokratů, začne. Čas Clintonových, Obamových, Bidena, Harrisové a spol. je pryč. Nakonec všechno prohráli. Ta strana se musí obrodit a začít znovu. Má na to, je to v zájmu celé Ameriky. 
Jakým bude Trump podruhé prezidentem, nevíme. Všichni si ale přejeme, aby si vedl dobře. Pro Ameriku a pro nás pro všechny. 

God Bless America!

Teorie 13 klíčů spatřila světlo světa v roce 1981 za poněkud zvláštních okolností. Jejími autory jsou americký historik Allan Lichtman a ruský geofyzik Vladimir Keilis-Borok. Byl to přitom Keilis-Borok, který podle všeho stál u zrodu dnes tak v amerických médiích populární teorie. Keilis-Borok se totiž zabýval aplikací svých prediktivních modelů, původně vyvinutých pro předvídání zemětřesení, na demokratické politické systémy. Lichtman a Keilis-Borok postupně prozkoumali údaje shromážděné ze všech prezidentských voleb od roku 1860 do roku 1980 a vyšli z rozporuplného předpokladu, že se každý volič chová racionálně. Od té doby byla tato teorie mimořádně úspěšná v predikování budoucích prezidentů USA. Zajímá vás, co tato teorie říká o současných prezidentských volbách, které vyvrcholí již za týden, 5. listopadu? Poslechněte si nás!

V New Yorku jsou blížící se prezidentské volby mnohem patrnější než ve Washingtonu. A také atmosféra je tu trochu napjatější. Kamala Harrisová vyhraje i zde, Donald Trump má v NYC ale víc stoupenců, než jsme čekali, hlavně mezi mladými lidmi. Celkový výsledek je nicméně naprosto neodhadnutelný a tak to bude až do voleb. Jinak - NYC opravdu nikdy nespí, což se ovšem netýká jenom zábavy, jak by si mohl někdo myslet, ale hlavně práce. V kancelářích firem, v obchodech, v barech, bistrech a restauracích, stejně jako na stavbách se maká prakticky nepřetržitě. I v tom se Amerika od Evropy dramaticky liší, a proto je tam, kde je.

Tak si náš druhý americký speciál pusťte, přátelé!

Kampaň před prezidentskými volbami v USA jde do finále. Donald Trump i Kamala Harrisová a jejich blízcí burcují své stoupence i nerozhodnuté voliče, jde bez přehánění o všechno, zejména v tzv. Swing States, na prvním místě v Pensylvánii. V samotném D.C. ale volby zase až tolik nerezonují, tady je totiž rozhodnuto, v hlavním městě vyhraje drtivě Harrisová, jako ostatně demokraté téměř vždycky; v D.C. koneckonců prohrál v roce 1980 a 1984 i Ronald Reagan… Rozebíráme i fenomén “věříme v Trumpa, aniž bychom věřili Trumpovi”, jak ho skvěle popsali v The New York Times. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Konflikt na Blízkém východě se opět rozšířil. Izraelská armáda vkročila na jih Libanonu a dál bombarduje pozice hnutí Hizballáh po celé zemi. Jak se dále může tento konflikt vyvíjet a jak skončí? A proč byste si měli přečíst třeba Sofiinu volbu? A proč se Martin Kovář na konci natáčení skutečně rozčílil? Všechny odpovědi naleznete v této epizodě.

V rakouských parlamentních volbách vyhrála poprvé strana Svobodných a její šéf Herbert Kickl si nárokuje post kancléře. Většina rakouských politických stran ale spolupráci se Svobodnými odmítá. Kancléř Karl Nehammer (Lidovci) spolupráci zvažuje, klade si nicméně podmínku, že Kickl nebude kancléř… O složité situaci v Rakousku, o jeho složitých moderních dějinách i o jeho hektické současnosti a o půvabech Vídně je dnešní Nový svět.