Příjmení Brumovský patrně označovalo někoho, kdo pocházel z obce Brumov, popř. Brumovice. V současnosti ho nosí 253 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Tóth vzniklo z maďarského etnonyma (tj. jména příslušníka národa) označujícího Slováka. Jedná se tedy o pojmenování podle původu. V češtině máme příjmení Slovák. I příjmení Tóth/Tóthová je u nás rozšířené, nosí ho 2 084 obyvatel.

Příjmení Švub pochází z německé nářeční podoby etnonyma (tj. jména příslušníka národa) Šváb. Byl to tedy někdo, kdo k nám přišel z oblasti Švábska. To je území v Německu zahrnující většinu dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko (bez své severní třetiny území) a západní část dnešního Bavorska. Josef Beneš uvažoval i o významu „dolová jedovatá pára“, pokud by se jednalo o pojmenování havíře.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Dolejší vzniklo z adjektiva dolejší, jako označení podle místa bydliště v rámci obce, patrně původně mělo rozlišit jmenovce, např. z roku 1688 máme doklad o dvou mužích označovaných jako Kot hořejší a Kot dolejší. Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 2 184 osob.

Stejně jako vznikla příjmení Novák z nový, Holák z holý, Zadák ze zadní apod., tak vzniklo pravděpodobně i příjmení Horsák z přídavného jména horský, a označovalo tedy někoho, kdo přišel z hor, popř. též nářečně z lesa. Máme i příjmení Hora, Horáček, Horský atd. Nejvíce nositelů příjmení Horsák/Horsáková žije v Uherském Hradišti a ve Zlíně, celkem jich v ČR najdeme 433.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmí Machek máme doloženo již z roku 1457. V současnosti jej používá 1 555 obyvatel. Vykládá se z rodných jmen začínajících na Ma-, jako je Matěj, Martin, Matouš apod.

Příjmení Driml/Drimlová dnes nosí 159 obyvatel ČR. Pochází ze středohornoněmeckého apelativa drum, trum, tj. „konec“, nebo také „kus, střepina“. Josef Beneš jej proto řadil mezi příjmení z označení prostorových vztahů. Máme i další německé příjmení Endt s významem „konec“ nebo české Konečný, která se vztahovala k místu bydliště na konci obce.