Příjmení Dobrý je jasné, vzniklo z adjektiva dobrý. Označovalo někoho, kdo „působí dobro“, je „řádný, bezúhonný, nezatížený špatností“, popř. je též „udatný, statečný“ nebo „urozený“. Je rozšířené, v současnosti ho nosí 1 097 osob. Máme celou řadu příjmení vztahujících se v povaze původního nositele, např. Šťastný, Hodný, Pokorný atd.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Fiala patří k nejčastějším příjmením u nás, nosí ho 9 82 mužů a 9448 žen. Vykládá se z názvu květiny, popř. z fialové barvy. Fiala mohla být též domovním znamením. Máte řadu květinových jmen, např. Růžička, Konvalinka atd.

Příjmení Hrubý patří do stovky nejčastějších českých příjmení. Jak napsal Pavel Eisner v Češtině poklepem a poslechem: „Že původní význam slova hrubý je velký, hmotnatý, na to je důtklivá vzpomínka v oblasti českých příjmení. A to takto: jako v každém národě jmenuje se i u nás mnoho lidí podle tělesné urostlosti nebo neurostlosti nějakého dávného praotce. Proto tolik Lepetitů, Kleinů a Malých. Proto i tolik pp. Legrandů a Grossů. Znáte však Čecha, který by se jmenoval Velký?

Příjmí Divín máme doloženo již z roku 1399. Vzniklo patrně z rodného jména Diviš, což byla česká podoba řeckého jména Dionýsos. Nejvíce osob s příjmením Divín dnes žije v Rožnově pod Radhoštěm, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 329.

Příjmení Běhalík vzniklo ze slovesa běhat. Stejně tak máte příjmení jako Běhal, Běhavka, Běhavý, Běhula apod. Mohlo se vztahovat k vlastnosti původního nositele, nebo možná i k povolání. Běžcům, pro něž byl běh zaměstnáním, se říkalo laufr nebo běhoun, jejich pracovní náplní byl běh před kočárem, aby dali na vědomí, že přijíždí někdo vznešený, dále také rychlé doručování zpráv apod. Nejvíce obyvatel s příjmením Běhalík/Běhalíková žije v Přerově,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.