Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.

Příjmení Papáček vzniklo nejspíše jako přezdívka někomu, kdo rád jedl, ze slovesa papat. V současnosti ho nosí 369 osob.

Příjmení Brodský můžeme vyložit z apelativa brod, tj. „mělké místo, kde lze pěšky nebo koňmo nebo vozem řeku přejíti“, popř. „koupaliště nebo napajedlo dobytka“. Původní nositel příjmení Brodský tedy mohl bydlet u nějakého brodu, mohl se brodit s koňmi apod. Brod je také časté místní jméno. Nositel příjmení Brodský tedy mohl pocházet z nějaké obce jménem Brod. Je to pojmenování běžné, celkem u nás můžeme najít 1 214 jeho nositelů.

Příjmení Bella je velmi rozšířené na Slovensku, u nás jej nosí jen 36 mužů, přechýlené Bellová používá 70 žen, ale to se může vztahovat i k příjmení Bell. Doloženo je též v Maďarsku. Josef Beneš vykládal příjmení Bell z názvu obce Bělá, ovšem s otazníkem. Výklad ze slovanského základu běl- by snad byl možný, ale jako pravděpodobnější se nám v tomto případě ‒ i vzhledem ke slovenskému původu ‒ jeví výklad z maďarského rodného jména Béla.

Příjmení Pojar vzniklo z nářeční podoby etnonyma Bayer, tj. „Bavor“, někdy možná i ze zkomoleného německého apelativa Bauer, tj. „sedlák“. Formu Pojar/Pojarová v současnosti nosí 346 obyvatel ČR.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.

Příjmení Cedivoda a Cedivodová u nás nosí 105 osob. Je větné, stejně jako např. Kalivoda, a znamená přesně to, co slyšíme, označuje někoho, kdo „cedí vodu“. Stejně se vykládá i polské příjmení Cedziwoda (ze slovesa cedzić, tj. „filtrovat“, a woda). Patrně se vztahovalo k nějaké práci.

Gono/Gonová je časté příjmení na Slovensku, u nás ho nosí 153 obyvatel. U našich sousedů se vyskytuje i příjmení Goňo, a právě to by snad mohlo být klíčem k výkladu, v Kálalově slovníku z literatúry aj nárečí totiž nacházíme výraz goňo s významem „rozhněvaný“. Možná se tak jedná o pojmenování podle povahy.

Příjmení Vála/Válová v současnosti používá 904 obyvatel. Vzniklo z rodného jména Valentin. To je latinského původu a znamená „zdravý, zdravím kypící“ a „silný“ (z lat. valere). Stejný původ má i příjmení Vala, které je u nás doloženo již z roku 1501 (Valentinus Vala). Dnes nosí příjmení Vala 1 720 mužů a 1 925 žen používá přechýlené Valová.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.