Příjmení Vyhnal a Vyhnalová dnes nosí 590 osob. Vzniklo z příčestí minulého slovesa vyhnat ve významu „vyobcovat“. Označovalo člověka, který někoho vypudil nebo který byl odněkud vyhnán. Máte i příjmení Vyhnálek.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmí Římek je doloženo již z roku 1435. Dnes jej nosí 113 obyvatel. Dobrava Moldanová jej vykládá z rodného jména Pelhřim, popř. z místních jmen Římov, Římovice apod., odkud nejspíše původní nositel jména pocházel.

Příjmení Kodydek vzniklo z rodného jména Nikodém. To je řeckého původu (Nikodémos) a znamená „vítězství lidu“. Příjmení Kodydek/Kodydková dnes nosí 40 obyvatel. Viz KODÝDEK.

Příjmení Bartoš je 33. nejčastější české příjmení, dnes jej nosí 14 105 osob. Doloženo jej máme jako příjmí již z roku 1411, vzniklo z rodného jména Bartoloměj. To je biblické jméno aramejského původu a vykládá se jako „oráč“, popř. „bojovný syn“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Složené německé příjmení Fürbach označuje místo bydliště v rámci obce, konkrétně „před potokem“. V současnosti u nás žije 225 jeho nositelů.

Výklad příjmení Grombiřík je dosti nejasný. Snad bychom mohli uvažovat o možné souvislosti s nářečním podstatným jménem grumbír, tj. „brambora“ (z německého Grundbirne). Mohlo jít např. o pojmenování pěstitele brambor. V současnosti nosí příjmení Grombiřík/Grombiříková jen 20 osob.

Podle Antonína Kotíka souvisí příjmení Nekarda se slovesem kárati (stejně jako příjmení Karda) a označuje pokárání hodného člověka, odtud podle něj i stará, dnes již neužívaná nadávka „Ty kardo!“. V příjmení Nekarda neoznačuje Ne- zápor, ale zesílení. Nejvíce obyvatel s příjmením Nekarda/Nekardová dnes žije ve Veselí nad Moravou, celkem jich v ČR můžete potkat 163.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.