Bařina je nářeční výraz pro „bažinu“, „slatinu“. Jedná se tedy o typické pojmenování podle bydliště v místě, které bylo podmáčené. Na Moravě najdeme i několik pomístních jmen s touto motivací, včetně jednoho potoka protékajícího Velkými Kralovicemi. Nejvíce nositelů příjmení Bařina a Bařinová žije právě na Moravě, celkem jich u nás můžeme potkat 1 114.

Příjmení Křepčík patrně vzniklo ze slovesa křepčit, tj. „bujně tančit“, „křepce se pohybovat“. Zřejmě šlo o pojmenování někoho, kdo rád tančil nebo byl mrštný. V současnosti nosí příjmení Křepčík/Křepčíková 23 osob.

Příjmení Lukašík a Lukašíková dnes nosí 219 osob. Je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Lukáš. To je latinského původu, je to vlastně zkrácenina latinského jména Lucanus, které znamená „Lukánec, pocházející z Lukánie“ (Lucania byla krajina v jižní Itálii). Evangelista Lukáš byl křesťanským patronem lékařů a umělců.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kéhar žádný slovník neuvádí a jinde než v ČR se v této formě nevyskytuje (nosí ho 9 osob). Potřebovali bychom vidět starší matriční záznamy a vývoj tohoto jména. Máme německé příjmení Kehr, které se vykládá ze středohornoněmeckého kere, tj. „zatáčka“, jako pojmenování podle místa bydliště v ohybu cesty, popř. pochází z místního jména obce Kehr v Bavorsku.

Příjmení Žmolík vzniklo ze slovesa žmolit, žmoulat, tj. „mačkat v prstech“ nebo také „mačkáním tvořit“, popř. snad i z nářečního slovesa žmolíkat, tj. „žvýkat“. Slovesná příjmení odkazují k obvyklým či oblíbeným činnostem nebo k nějaké události. V současnosti u nás žije 281 nositelů příjmení Žmolík/Žmolíková, nejvíce jich najdeme v Luhačovicích.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šperl patrně pochází z německého apelativa Sperling, tj. „vrabec“. Snad vzniklo jako původní přezdívka hbitému nebo malému člověku. Dnes nosí toto příjmení 939 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze a v jižních Čechách.

Příjmení Augustin vzniklo buď z rodného jména Augustin, nebo z latinského přídavného jména augustus, tj. „vznešený“. Rozšíření rodného jména napomohl sv. Augustin, který byl jedním z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů. V současnosti žije v ČR 1 231 nositelů příjmení Augustin/Augustinová a 83 osob s podobou Augustýn/Augustýnová.

Forma Heicl vznikla částečným počeštěním německého příjmení Heitzel, které bylo odvozeno z rodného jména Heinrich. Příjmení Heicl a Heiclová dnes nosí jen 25 obyvatel ČR.