Příjmení Wolf se vykládá z německého rodného jména Wolfgang, případně i Wolfhard, Wolfram atd. Sv. Wolfgang byl patronem Klatovska, odtud má jméno i leckterý český Wolf, protože jak víme, tak jméno patrona místního chrámu často dostávaly děti z okolí a z těchto křestních jmen pak vznikala příjmení. Příjmení Wolf mohlo být odvozeno samozřejmě i od apelativa Wolf, tj. „vlk“, např. podle domovního znamení či podle povahy.

Příjmení Šlajner je evidentně počeštěné nějaké příjmení německé. Museli bychom však vidět starší záznamy a znát jeho původní podobu, abychom ho mohli rozklíčovat. Máte např. německé příjmení Schleimer, které se vykládá ze středohornoněmeckého slîmer, tj. „výrobce lepidla“, též „lepidlo na ptáky“. Podle evidence obyvatelstva už u nás nežije žádný pan Šlajner, pouze 7 žen s přechýleným Šlajnerová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Ježík/Ježíková dnes nosí 340 obyvatel. Vzniklo nejspíše ze starého či nářečního názvu ježka (máte i příjmení Ježek), případně z rodného jména Ješek, což byla domácká podoba jména Jan.

Příjmení Černošek vzniklo z přídavného jména černý. Stejně byla utvořena i příjmení jako Malošek z malý či Strakošek ze strakatý. Nejvíce nositelů příjmení Černošek a Černošková žije v Přelouči, celkem jich je u nás podle evidence obyvatelstva 580.

Příjmení Konvička je jasné, vzniklo z apelativa konvička (zdrobněliny z konev). Mohlo označovat výrobce konví. Konev mohla být též domovním znamením. Podle Dobravy Moldanové se mohlo jednat i o ironickou přezdívku pijanu. Nejvíce nositelů příjmení Konvička/Konvičková žije v Ostravě, celkem jich v ČR můžete potkat 911.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Habáň lze vyložit z apelativa habán, tj. „člen sekty novokřtěnců“, která vznikla ve Švýcarsku a působila též v Holandsku a Německu, odkud se dostala i k nám a na Slovensko. Habáni byli proslulí svou osobitou keramikou a také tzv. habánskými domy, které se zachovaly např. v Sobotišti a v Levároch na Slovensku. Příjmí Habán je na Slovensku doloženo z roku 1625. Podle Milana Majtána pochází pojmenování Habán pravděpodobně z německého Habaner,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Ohera vykládá Dobrava Moldanová z hanácké podoby nářečního slovesa ohérat, tj. „pustnout“, „líně pracovat“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle povahy. Dnes jej nosí 261 osob.