Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Letoš z přídavného jména letošní patrně jako označení pro člověka, který se letos přistěhoval, nebo též nezralého, nezkušeného člověka (srov. rčení „nejsem letošní“). V lašských nářečích je apelativum letocha ve významu „tulák“. Nejvíce nositelů příjmení Letoš/Letošová žije ve Vyškově, celkem jich u nás najdete pouze 38.

Příjmení Urbanec vzniklo odvozením z rodného jména Urban. Snad by byl možný i výklad z místního jména obce Urbanice, odkud mohl původní nositel tohoto jména pocházet. Je to příjmení běžné, které dnes nosí 1593 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Jadroň/Jadroňová dnes nosí jen 22 osob. Máme i příjmení Jadrný či Jadrníček, vznikla stejně jako Jadroň, a to z apelativa jádro.

Příjmení Balák patrně vzniklo z rodného jména Baltazar. To je babylonského původu, bylo to jméno jednoho ze tří východních králů, kteří se přišli poklonit Ježíškovi, znamená „ochraňuj život králi“. Příjmení Balák a Baláková je běžné, nosí ho 917 obyvatel ČR.

Německé apelativum Kummer označuje „zármutek“, „tíseň“, „nouzi“. Takto také vykládá židovské příjmení Kummermann Ruth Bondyová. Příjmení Kummer však mohlo podle Josefa Beneše vzniknout i z německého rodného jména Gumpert. V současnosti ho nosí 227 obyvatel, nejvíce jich žije ve Vyškově.

Příjmení Doležel vzniklo z příčestí minulého slovesa doležet. Podle Dobravy Moldanové to byla přezdívka lenochům. Je to příjmení běžné, v současnosti ho používá 2 678 obyvatel.

Příjmení Malík vzniklo z adjektiva malý, popř. z označení nejmenšího prstu. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vzhledu. Máte i příjmení Palec, ale to bylo spíše motivováno starou jednotkou délky. Malík je příjmení běžné, nosí ho 5658 osob.