Základem je patrně etnonymum Türk, tedy Turek. Mohlo se jednat o označení vysloužilce z tureckých válek, asimilovaného zajatce nebo též o pojmenování podle domovního znamení či vzhledu. Máte i příjmení Turek, které je doloženo jako příjmí již z roku 1412. V současnosti u nás žije 19 osob s příjmením Türkott.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Apelativum duda označuje dudáka a souvisí se slovesem dudat, tj. „hrát na dudy“. Motivací snad mohl být i pták dudek. Příjmí Duda je jedním z nejstarších doložených vůbec, a to podle Vladimíra Matesa už z 11. století (kolem r. 1088). V současnosti je příjmení Duda rozšířené, používá jej 4753 osob.

Příjmení Nevelöš je pravopisnou variantou maďarského příjmení Nevelős, které se nejvíce vyskytuje v Maďarsku a na Slovensku. Je doloženo v různých pravopisných podobách již od 15. století. Uvádí se u něj výchozí význam „dozrávající“, „nezralý“. Zřejmě bylo původně motivováno postavením v rodině co do věku. Jde o zkráceninu původního Sernevelös, přičemž vypuštěná část znamená „vařit (nedozrálé)“.

Příjmení Posselt je nejčastější v Jablonci nad Nisou, celkem u nás žije 180 jeho nositelů. Josef Beneš jej vykládal ze starého německého apelativa bôze, tj. „chlapec“, se zdrobňující příponou -l a se sekundárním -t. Máte i české příjmení Chlapeček.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Študent v současnosti používá 348 obyvatel. Je motivačně průhledné, vzniklo z nářeční podoby apelativa student, které mohlo dříve označovat nejen někoho, kdo studoval na vysoké škole, ale i mladého klerika či žáka vypomáhajícího při bohoslužbě. Máte i časté příjmení Žák.

Příjmení Mrtýnek dnes nosí jen 27 obyvatel, nejvíce jich najdeme v Olomouci. Odborná literatura ho neuvádí. Snad by byl možný výklad ze staročeského apelativa mrt ve významu „sněť“, „odumřelá část tkáně“, popř. i „úlomek, nepatrný kousek“. Mohlo se jednat o přezdívku pro někoho s tímto onemocněním, nebo pro někoho drobného, malého.

Příjmení Diatka literatura neuvádí, ale snad tu bude souvislost s příjmením Dietko, které Josef Svoboda vykládal podle věku ze staročeského apelativa dietko, tj. „dítě“. Máte i příjmení Dítě. Ve staré češtině mělo dietko i význam právnický, označovali se tak „přímí pokrevní potomci mající dědický nárok na majetek, pokrevní dědicové“. Možná by přicházel v úvahu i výklad z německého rodného jména obsahujícího diet-, jako je např. Dietrich.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.