Wölfel je zdrobnělina z Wolf, což byla zkrácenina německého rodného jména Wolfgang (složeného z wolf = „vlk“ a gang = „krok, válečné tažení“). Možný by byl i výklad z německého apelativa Wolf, tj. „vlk“. Máme i české příjmení Vlček. Jako příjmí je u nás Wölfel doložen již z roku 1414. Dnes toto příjmení používá 33 obyvatel. Běžnější je varianta Wölfl, kterou nosí 69 osob.

Příjmení Kadorik dnes nosí jen 5 mužů a 1 žena v ČR a je rovněž doloženo na Slovensku. Odborná literatura jeho výklad neuvádí, ale snad by mohlo stejně jako příjmení Kadora pocházet z osobního jména Kadolt.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Schayn je patrně pravopisnou variantou německého příjmení Schön, tj. „krásný“. Patří tak do kategorie pojmenování podle vlastností. Formu Schayn dnes nikdo nenosí, žije u nás však 14 nositelů příjmení Schayna a 12 žen s přechýleným Schaynová. Počeštěné Šajn pak používá 12 mužů a v evidenci obyvatel najdete i 17 mužů s formou Šajna a 37 žen s příjmením Šajnová.

Štrbík je podle Milana Majtána slovenské příjmení motivované vlastností. Snad souvisí s apelativem štrbina, tj. „štěrbina“, přídavné jméno štrbavý označovalo někoho, komu chyběl zub. U nás nosí příjmení Štrbík 244 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U příjmení Nauš máme několik možných výkladů. Pravděpodobně jde o zkrácenou podobu jména Janouš. Změna -nouš na Nauš je asi výsledkem českého historického pravopisu (psalo se au místo mluveného ou). Podobně jako u německého příjmení Neuschl a Neuschler se i Nauš může vyložit z německého nářečního apelativa Nuscheler, tj. „výrobce sponek a přezek“. Jednalo by se pak o příjmení podle povolání.

Příjmení Názler pochází nejspíš z německého apelativa Nase, tj. „nos“ s příponou + -ler. Patrně šlo o pojmenování podle výrazného nosu. Máte i česká příjmení jako Nosál nebo Nosek. Příjmení Názler dnes nosí 17 mužů a 27 žen.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.