Jan Svoboda vykládal příjmení Vaniš z rodného jména Evan, ovšem jako pravděpodobnější se jeví výklad z rodného jména Václav. Dnes nosí příjmení Vaniš 865 obyvatel ČR.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Špejchárek vzniklo z apelativa špejchar, tj. „sýpka“. Máte i další příjmení z označení místností jako např. Spížek, Půda či Perna (perna byla část stodoly na ukládání nevymláceného obilí). Podle evidence obyvatelstva však už u nás nikdo s příjmením Špejchárek nežije.

Příjmení Vurcfeld vzniklo jako složenina ze středohornoněmeckého wurz, tj. „bylina“, „nať“, „koření“, též „kořen“, a z apelativa Feld, tj. „pole“. Příjmení tedy patří do kategorie podle bydliště, patrně někde u pole zarostlého bylinami, kořením apod., popř. též u pole, v jehož půdě byly kořeny apod. Dnes nosí příjmení Vurcfeld jen 1 muž a 2 ženy.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Majkus je nejvíce rozšířeno v Ostravě a Hranici, celkem jej používá 157 obyvatel. Podle Antonína Kotíka snad vzniklo ze slovesa majkati, tj. „lichotit“ nebo také „smilnit“. Jedná se tedy podle něj o pojmenování podle vlastností. Doloženo je však také v polštině, kde se vykládá z označení měsíce máje.

Příjmení Semeichl nás dost potrápilo. Druhá část příjmení -meichel měla ve staré němčině význam „záludný“, „zákeřný“, „slídivý“, v některých oblastech Německa též „mrzutý“, „nevrlý“, „nabručený“ apod. První část příjmení Se- není jasná, snad šlo původně o zkrácené rodné jméno typu Sebald, Sebastian apod. Celé příjmení asi původně tedy znamenalo záludný, slídivý, nebo nabručený, mrzutý Sebald, Sebastian apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Někteří vykládají příjmení Slabyhoudek jako složené příjmení, které označuje někoho, kdo má „slabé oudy“, nebo kdo „slabě hude (tedy hraje)“. Dobrava Moldanová se domnívá, že se jedná o zkomoleninu apelativa slavihoudek, tj. „slavík“, takže podle ní patří mezi příjmení ptačí a jde nejspíše o pojmenování někoho, kdo hraje či zpívá jako slavík. Dnes nosí příjmení Slabyhoudek 77 osob.

Příjmení Vychytil vzniklo z příčestí minulého slovesa vychytit. To ve staré češtině znamenalo „rychle vytáhnout“ nebo „vytrhnout“. Další význam byl „zachvátit“ (např. „vychytil ho psotník“). V nářečích je i zvratné sloveso vychytiti se s významem „vzchopiti se“. Jako všechna slovesná příjmení odkazuje i toto k nějaké události nebo činnosti. Nejvíce Vychytilů dnes žije v Žamberku, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáme 346.