Němec patří mezi nejčastější česká příjmení, nosí ho 22 653 obyvatel. Doloženo je jako příjmí již z roku 1381. Označovalo přistěhovalce z německých zemí nebo někoho, kdo byl u našich sousedů např. na vandru či za prací a pak se vrátil. Staročeské apelativum němec označovalo „němého“.

Příjmení Draexler vzniklo z německého nářečního apelativa Draxler, spisovně Drechsler, tj. „soustružník“, patří tedy mezi pojmenování podle povolání. Je to příjmení vskutku unikátní, dnes u nás žije jediný muž a jediná žena toho jména.

Příjmení Zindulka pochází podle Dobravy Moldanové z apelativa zindule, což byla „strakatá kráva nebo slepice“, „pestře se oblékající člověk“, na Prachaticku se používalo jako nadávka parádivé ženě. Nejvíce nositelů příjmení Zindulka dnes najdeme v Litomyšli a Praze, celkem jich evidence obyvatelstva uvádí 219.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík má ve svém slovníku příjmení Pauz, které řadí do kategorie pojmenování podle hospodářského nářadí, pauza bylo „silné bidlo k upevnění vysokého nákladu“. Podle Josefa Beneše patří Pauza do skupiny příjmení ze slov značících prostorové vztahy podobně jako jméno Prostředek a nejspíše podle něj bylo motivováno bydlištěm. V současnosti u nás žije 118 nositelů příjmení Pauza a žádný Pauz.

Příjmení Bragagnollo je původem italské. Vykládá se z latinského apelativa brag, tj. „bič“, patrně se jedná o pojmenování podle povolání např. kočího nebo jezdce. Formu Bragagnollo u nás podle evidence obyvatelstva nikdo nepoužívá, podobu Bragagnolo nosí 12 mužů a 11 žen.

Jan Svoboda vykládal příjmení Salač jako „trabant“ neboli „člen ozbrojené družiny“. Antonín Kotík jej spojoval se slovesem sálati, tj. „horce dýchati“. Podle Miloslavy Knappové vzniklo příjmení Salač z rodného jména Šalamoun. Je to pojmenování staré, jako příjmí jej máte doloženo již z roku 1379. Dnes jej nosí 1 316 obyvatel.

Příjmení Dotzauer vykládá Josef Beneš jako obyvatelské, odvozené z místního jména obce Tocov (v němčině Totzau) u Doupova. Nejvíce nositelů příjmení Dotzauer dnes najdete v Karlových Varech, celkem jich v ČR žije 79.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Hřebejk je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa hřebík. Mohlo označovat např. jejich výrobce, nebo mohlo být motivováno i domovním znamením (např. v Praze byl dům U hřebíku zlatého). Máte i příjmení Hřebík. Formu Hřebejk dnes nosí 305 obyvatel.