Příjmení Milt je německé, vzniklo ze středohornoněmeckého milte, milde s významy „laskavý“, „milující“, „soucitný“, „trpělivý“, nebo ze středodolnoněmeckého milde, tj. „velkorysý“, „soucitný“, „zbožný“. Patří tak do kategorie pojmenování podle vlastností.

Příjmení Rouš odvozuje Josef Beneš ze středohornoněmeckého rusch, tj. „rákosí“, „sítina“, nebo také z označení pro „hlučný pohyb“ či „nával“. Ve slovníku Dobravy Moldanové nalezneme příjmení Rouša, které tu vykládá z nářečního slovesa rúšať, tj. „brouzdat se v mokru“. Podle Antonína Kotíka byl Rouša někdo, „kdo se rád podrouší, podnapije“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Antonín Kotík vykládal příjmení Harcuba ze slovesa harcovati ve významu „hrčeti“, ale harcovat znamená primárně „nepříteli na oči vyjížděti, vybízeti ho, potýkati se“, později pak získalo i význam, se kterým si ho spojujeme dnes, totiž „potloukat se“, „potulovat se“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Satori pochází nejspíše stejně jako Satora z rodného jména Saturnin, případně možná i z názvu květiny saturejky, i když to se jeví jako méně pravděpodobné. Zakončení na -i je pozůstatkem ustrnulého genitivu. Podobu příjmení Satori dnes nosí jen 20 osob, příjmení Satora má 50 mužů, přechýlené Satorová používá 52 žen a 55 žen má přechýlené Satoriová, které se však může vztahovat i k příjmení Satorie (45 mužů) a Satoria (21 mužů).

K příjmení Mazín bychom potřebovali více doložených informací o původu rodiny. V Itálii se příjmení Mazin nevyskytuje, doloženo je tu však příjmení Mazzino, které se vykládá jako „tlouštík“. Příjmení Mazin je hojné v Rusku nebo ve Francii. V sousedním Polsku je doloženo v podobě Mazien jako příjmí již z roku 1204, vykládá se tu ze slovesa mazać, tj. „mazat“, „roztírat“, a patrně souviselo s povoláním.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Byrtus je neprůhledné a potřebovali bychom více informací o rodině a starších matričních záznamů, abychom jej rozklíčovali. Je pravděpodobné, že mohlo vzniknout z části rodných jmen typu Berthold, Bertram nebo též Robert s latinskou příponou -us, přičemž -e- (v části jména Bert-/-bert) se změnilo v -y-. Nejspíše se jednalo o patronymikum, tedy o příjmení ze jména otce. Je to příjmení rozšířené především v Jablunkově a v Třinci, celkem jej nosí 1 464 obyvatel.

Příjmení Lucha dnes nosí jen 13 obyvatel. V sousedním Polsku je doloženo jako příjmí již z roku 1136. Vykládá se tam ze složených rodných jmen začínajících na Lu-, jako Lubomír, Lutoslav apod.