Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

U příjmení Čamra by nám velmi pomohlo, kdybychom viděli staré matriční záznamy. Názory na jeho původ se velmi liší. Možná pochází ze starého rodného jména Čamír. Na Moravě je též apelativum čama, tj. „tlama“. Podle Antonína Kotíka může souviset s camra, tj. „člověk, jenž co slyší, rád přepovídává“.

Příjmení Kybikás je nejasné. Podle Antonína Kotíka byl Kybikás ten, „kdo kybíká“ jako pták čejka. Bylo by však třeba vidět starší matriční záznamy, protože zakončení na -ás nás přivádí k teorii, že by se možná mohlo jednat i o příjmení původem maďarské (přípona -ás se dokládá v maďarských adjektivech), ovšem bez znalosti rodinné historie je to pouhá domněnka. Příjmení Kybikás dnes nosí jediný muž a 4 ženy.

Dobrava Moldanová spojuje příjmení Nesyba s přídavným jménem neshybný, tj. „neohebný“. Nejvíce nositelů příjmení Nesiba žije v Moravských Budějovicích, celkem jich v ČR můžete potkat 128.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Antonín Kotík vykládal příjmení Kec ze slovesa kecati. Jednalo se tedy podle něj patrně o pojmenování podle povahy. Dobrava Moldanová jej spojuje buď s apelativem kec ve významu „hustá kaše“ či „buchta“, nebo jde podle ní o příjmení odvozené z německého rodného jména Gottfried nebo Gotthard.

Bylo by třeba vidět starší matriční zápisy, ale patrně se jedná o původní příjmení Keller, které bylo zapsáno podle výslovnosti začátečního k- jako [kch]. Mohlo jít o pojmenování podle povolání, které vzniklo z označení správce vinohradů nebo správce příjmů (na dvoře, v klášteře apod.). Další možný výklad je ze středohornoněmeckého apelativa keller, tj. „sklep“ nebo „krám“, „obchod“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Styblík se vykládá z apelativa stýblo, tj. „stéblo“, asi jako přezdívka hubeného člověka, popř. snad i z německého apelativa Stübel, tj. „výměnkářská světnička“. Dnes nosí příjmení Styblík 126 obyvatel, nejvíce jich najdete v Praze.

Příjmení Voříšek je běžné, nosí jej 1 977 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze. Máte i příjmení Vořech a najdete u nás i 56 Oříšků. Jako příjmí je Oříšek doložen již z roku 1423. Pochází z apelativa ořech, a patří tak mezi rostlinná příjmení, stejně jako např. příjmení Pecka nebo Jadroň. Ořech mohl být např. domovním znamením (v Praze stával dům U Ořechu zeleného).