Příjmení Najral nosí poslední muž a jediná žena. Pochází asi z německého přídavného jména neu, v mužském rodě neuer, tj. „nový“, s německou zdrobňující příponou -al (což je varianta přípony -l/-el). Je to tedy obdoba českého příjmení Nováček.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Melichárek vzniklo nepochybně jako zdrobnělina rodného jména Melichar. To je jméno jednoho ze tří králů z východu, kteří se přišli poklonit Ježíšovi, vykládá se jako obměna jména Melchior, jež je hebrejského původu s významem „král světla“, popř. „můj král je světlo“. V současnosti u nás žije 585 nositelů příjmení Melichárek.

Příjmení Schorma snad pochází ze starého německého slova Schorn se změnou koncového -n > -m. Má významy „hrouda hlíny“, „lehká půda“. Snad se tedy jedná o příjmení podle profese zemědělce nebo podle bydliště u pozemků s lehkou půdou. V Hesensku-Durynsku se jako Schorn označovalo i podlouhlé pšeničné pečivo.

Příjmení Rozprým je opravdu oříšek. Druhá část příjmení -prým patrně vychází ze starého německého apelativa Pfriem, tj. „ševcovské šídlo“. Šlo tedy snad o původní přezdívku pro ševce podle nástroje, se kterým pracoval. Výklad první části příjmení Roz- není jednoznačný. Mohlo by vycházet z německého apelativa Ross, Roß, tj. „kůň“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Druhá část příjmení -hammer vychází z německého apelativa Hammer, v češtině máme též apelativum hamr ve významu „technické zařízení pro zpracovávání kovů“, „huť, pracující na principu vodního kola“. První část není jasná, mohla by se vztahovat snad ke starému německému slovesu lützen, tj. „málo pracovat“ nebo „ztrácet na ceně“, popř. snad ke starému německému rodnému jménu Lietz/Litz.