Příjmení Gavlas vzniklo z domácké podoby rodného jména Havel. Miloslava Knappová uvádí příjmení Gavlas jako příklad jmen, která byla znovu přejata do češtiny z polštiny, kde nedošlo ve 12.‒13. století ke změně -g- > -h-. Nejvíce nositelů příjmení Gavlas dnes žije ve Frýdku-Místku, celkem jich u nás najdete 525.

Již ve staré češtině máte doloženo osobní jméno Kalamus, které asi vzniklo z apelativa  kalaman (ze středolatinského Calamancus), tj. „pruhovatá vlněná látka“. Původně se nejspíše jednalo o příjmení tkalce, obchodníka s látkami nebo někoho, kdo nosil šaty z uvedené látky.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Woydinek je nejspíše polské, odvozené z apelativa wojda, tj. „vojvoda“ (nejvyšší krajský úředník), popř. ve staré polštině mohlo vzniknout z rodného jména začínajícího na Woj-. V ČR nosí příjmení Woydinek jen 4 muži a 6 žen.

Příjmení Kalkus pochází zřejmě z apelativa kalkus, tj. „vápenatý louh“. Patrně se jedná o pojmenování podle povolání pro někoho, kdo louh vyráběl nebo prodával. Příjmení Kalkus dnes nosí 224 obyvatel.

Příjmení Köppel vykládá Josef Beneš z rodných jmen jako Jakob nebo Prokop. Další možný výklad by byl z německého označení pro hlavu Kopf, které bylo v českém prostředí často vyslovováno s -p- místo -pf-, Köppel by tedy byl Hlavička. V současnosti u nás žije jen 33 nositelů příjmení Köppel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Slovák je motivačně průhledné, vzniklo z etnonyma Slovák a označovalo někoho, kdo k nám přišel ze sousedního Slovenska, popř. z Moravského Slovácka. Jako příjmí je u nás Slovák doložen již z roku 1575. Nejvíce nositelů příjmení Slovák dnes žije ve Zlíně, celkem jich v ČR najdete 2807.

Příjmení Kašpar je jasné, vzniklo z rodného jména Kašpar. Jednalo se o jméno jednoho ze tří králů, kteří se přišli poklonit Ježíškovi, je to jméno orientální, patrně aramejské nebo perské, které se vykládá jako „nosič, strážce pokladů“, „pokladník“. Příjmení Kašpar je u nás běžné, nosí jej 9 470 osob. Rodné jméno Kašpar používá v současnosti jen 29 mužů.

V ruštině nacházíte příjmení Mirošničenko, které se vykládá z apelativa mirošnik (мирошник), které má v ukrajinštině a v jižních ruských dialektech význam „mlynář“, popř. v Saratovské oblasti „ten, kdo sype zrno, pomocník v mlýně“. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání. Příjmení Mirosničenko u nás nosí 15 obyvatel, formu Mirošničenko jen 7.