Antonín Kotík dával příjmení Kolbábek do souvislosti se slovenským kolembába, tj. „slepá bába (ve hře)“. Jako pravděpodobnější se jeví, že patrně vzniklo z nářečního apelativa kolibaba, které se používá na Místecku a znamená „pomalý člověk“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vlastností. Dnes jej nosí 257 osob.

Příjmení Priechodský je velmi vzácné, v současnosti u nás žijí jen 4 jeho nositelé, z toho 3 ve Frýdlantu nad Ostravicí. Původ příjmení Priechodský je třeba hledat v Polsku, tam nacházíte i řadu dalších pravopisných variant (např. forma Przychocki je doložena již v roce 1633). Příjmení je odvozeno z místního jména Przychody, přičemž vsi tohoto jména leží v Polsku hned tři.

Příjmení Michna vzniklo z rodného jména, a to buď Mikuláš, nebo Michal. Nejvíce Michnů žije ve Frýdku-Místku a v obci Hustopeče, celkem jich podle evidence obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, u nás žije 1 541.

Příjmení Vinklárek je obyvatelské, vzniklo z místních jmen jako Winkel, Winkl, Winkeln nebo ze složenin jako Winkeldorf, Winkelhäuser apod. Mnoho obcí s tímto jménem leží v Bavorsku a Rakousku, v jejich základu je apelativum Winkel, tj. „kout“, „roh“, „soutok“ nebo „zapadlé místo“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Kulhavý vzniklo z přídavného jména kulhavý a patrně označovalo někoho, kdo měl potíže s chůzí. Obdobné je např. příjmení Kulhánek. V současnosti u nás žije 1779 osob s příjmením Kulhavý.

Šafařík je zdrobnělina z apelativa šafář, což byl „správce a dozorce na velkostatku, který byl bezprostředně představený čeládky a rozděloval jí práci“, staročeské sloveso šafovat znamenalo „hospodařit“. Jde tedy o typické příjmení podle povolání, doloženo jej máte jako příjmí z roku 1616 a dodnes je u nás běžné, v současnosti jej nosí 2565 obyvatel.

Příjmení Forman je běžné, dnes jej používá 2 092 nositelů. Vzniklo z apelativa forman, tedy „povozník“, a patří tak mezi příjmení podle povolání. Doklady tohoto příjmí máte již z roku 1555.

Dobrava Moldanová se domnívá, že snad bylo příjmení Kroulík odvozeno z přídavného jména okrouhlý, z nějž bylo při výslovnosti vypuštěno -h-. Josef Beneš naproti tomu vykládá příjmení Kroulík z místního jména Grulich, což byl německý název pro obec Králíky. Kroulíků dnes u nás žije rovných 600.