Příjmení Schmachtel je u nás velmi vzácné, nosí jej jen 7 obyvatel, z toho 5 jich žije ve Svitavách. Jana Matúšová jej vykládá buď z apelativa Schmacht, které má dva odlišné významy: „hlad“ a „hanobení, urážení, výsměch, nactiutrhání“, nebo z adjektiva schmacht, které znamená „malátný, vysílený, unavený, utrápený“. Šlo tedy asi o původní označení hladového (chudého) člověka, popř. posměváčka, člověka, který se vysmívá, druhé uráží apod.,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Jerson je vzácné, dnes jej používá pouze 31 obyvatel. Jedná se patrně o příjmení patronymické, jak ukazuje zakončení na -son, vzniklo nejspíše z rodného jména Jöres/Jörs, což je domácká podoba jména Georg nebo Gregor, rozšířená dříve v Porýní a v severním Německu. Příjmení Jerson by tedy označovalo Jirkova syna.

Příjmení Grimm pochází buď ze středohornoněmeckého přídavného jména grimme, tj. „zuřivý“ (pak se jedná o pojmenování podle vlastností), nebo se vykládá z místního jména Grimm, Grimma nebo Grimmen v Bavorsku, Sasku nebo Polském Slezsku. V ČR dnes žije 308 obyvatel s příjmením Grimm a 761 s formou Grim.

Příjmení Petlach vzniklo podle Josefa Beneše patrně z domácké podoby rodného jména Petr. To je řeckého původu a znamená „skála“, „skálopevný“. Sv. Petr byl apoštol a první římský biskup, kromě něj uctívá katolická církev i velké množství dalších světců jménem Petr, což přispělo k rozšíření tohoto rodného jména. Nejvíce nositelů příjmení Petlach žije v Blansku, celkem jich v ČR můžete potkat 363.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Geberle je velmi vzácné, v současnosti u nás žije jen 5 jeho nositelů. Pochází nejspíše z německého rodného jména Gebhard, resp. z jeho zkrácené podoby Gebert s deminutivní (zdrobňující) německou příponou -le.

Příjmení Koubus je velmi vzácné, v současnosti jej nosí jen 9 obyvatel. Vzniklo patrně jako jedna z mnoha odvozenin z rodného jména Jakub, respektive z jeho domácké podoby Kuba. Jakub se odvozuje nejčastěji z hebrejštiny a vykládá se jako „ten, kdo se drží za patu“, přeneseně „druhorozený“, rozšířilo se prostřednictvím latinských podob Jacobus a Jacomus, jeho českou starozákonní podobou je Jákob.

Příjmení Pásler se vykládá z německé zdrobněliny rodného jména Sebastian či Basilius. Někdy snad též mohlo podle Josefa Beneše vzniknout i z německého místního jména Basel neboli Bazilej. Ve jméně přitom došlo ke změně B- > P-.  Nejvíce nositelů příjmení Pásler žije v Náchodě a Trutnově, celkem jich u nás najdete 142.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.