Příjmení Ruta vzniklo patrně z německého přídavného jména rūt, tj. „červený“, nebo z rodných jmen Ruthard, Rudolf apod. Ze zápisu „Ruth alias Wrutek“ z roku 1399 soudíme, že by mohlo příjmení pocházet i z místního jména Vroutek u Podbořan. Rozkolísaný pravopis se dodnes projevuje u příjmení Rut, Rút, Růt, Ruth a dalších. U formy Růta by snad podle Dobravy Moldanové přicházel v úvahu i výklad z názvu rostliny routa.

Německé příjmení Wöhle se vykládá jako odvozenina z nářeční podoby rodného jména Walter, tj. Wolter, případně ze slovanských rodných jmen, jako je např. Wolimir. V ČR dnes žijí jen 2 muži s příjmením Wöhle a 8 s formou Wöhl. Přechýlené příjmení Wöhlová používá 9 žen, 1 pak má podobu Wöhleová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Příjmení Vosyka je motivováno apelativem osika, tj. listnatým stromem. Tzv. protetické V- se dostalo na začátek vlivem nářečí. Ypsilon ve jménu je v tomto případě jednoduše písařskou chybou. Nejvíce Vosyků dnes žije v Kladně a celkem jich najdeme 629, což je překvapivě mnohem více než Vosiků, kterých je jen 164, spisovných Osiků je dokonce ještě méně ‒ jen 60. Nejméně obyvatel má příjmení, které dodnes uchovává tzv. bratrský pravopis a píše se Wosyka, těch je pouze 14.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Příjmení Lutzbauer dnes nosí jen 17 obyvatel. Je složené ze dvou částí ‒ Lutz pochází z rodného jména Ludwig, Bauer znamená „sedlák“, takže jako celek se jednalo o pojmenování „sedláka Ludvíka“.

Příjmení Rutsch a Rutschová dnes nosí 85 obyvatel. Buď jde o domáckou zkrácenou podobu rodného jména Rudolf, nebo by mohlo příjmení Rutsch pocházet ze středohornoněmeckého rutsche, tj. „strmý břeh“, „svah“, „skála“. Pak by šlo o pojmenování podle místa bydliště na svahu, u skály apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.