Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Příjmení Košárek vzniklo patrně z valašského nářečního apelativa košár ve významu „ohrada na ovce“, „místo proutěnými ploty ohrazené, kam se ovce na noc i před dojením zavírají“. Původní nositel tohoto příjmení měl nejspíše tyto ohrady na starosti, vyráběl je apod. V současnosti u nás žije 205 mužů s příjmením Košárek a 192 žen, nejvíce jich najdete v Opavě a Ostravě.

Příjmení Wižďálek patří nejspíše do kategorie pojmenování podle povolání. Mohlo být odvozeno ze staročeského slovesa vyždieti ve významu „vyždímat“, „vymačkat tekutinu“, nebo ze slovesa vyždati ve významu „vyžádati“. V současnosti u nás žije jen 1 muž a 3 ženy s příjmením Wižďálek.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Příjmení Munzar vzniklo ze středohornoněmeckého apelativa münzaere, tj. „mincovník“. Jedná se tedy o typické pojmenování podle povolání. Nejvíce jeho nositelů žije ve Dvoře Králové nad Labem a v Hradci Králové, celkem jej používá 800 obyvatel.

Příjmení Töpfer je z německého apelativa s významem „hrnčíř“ a je to typické pojmenování podle povolání. Formu Töpfer nosí jen 46 osob a 16 obyvatel používá podobu Toepfer.

Šnajdr je počeštěné německé příjmení Schneider, které vzniklo z německého apelativa s významem „krejčí“. Je to tedy typické pojmenování podle povolání. 3280 obyvatel ČR používá německou formu Schneider/Schneiderová, počeštěné příjmení Šnajer/Šnajderová nosí 2828 osob.

Sloveso strouhat znamená též řezat pořízkem, hoblovat, takže by Strouhal mohlo být příjmení tesaře nebo někoho pracujícího se dřevem. Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 2 128 obyvatel.

Štefl pochází z německé zdrobněliny rodného jména Štěpán. To je řeckého původu, znamená „věnec“, přeneseně „ověnčený“ a „vítěz“. Svatý Štěpán je patronem Maďarska a ochráncem králů, zedníků a kameníků. Příjmení Štefl v současnosti používá 1737 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.