Příjmení Švejnoha vykládá Moldanová z nářečního sloveso švejhat, tj. „kulhat“, „šmatlat“, patrně to tedy bylo označení pro kulhavého člověka. Uvažovat snad lze i o výkladu z místního jména Schweinach v Tyrolích. V současnosti u nás žije 367 obyvatel s příjmením Švejnoha.

Příjmení Minha se vykládá z německého rodného jména Meinhart. Kotíkův starší výklad ze slovesa minout není pravděpodobný. U nás je toto příjmení velmi vzácné, v současnosti žije v ČR jen 14 jeho nositelů.

Antonín Kotík vykládal příjmení Kratejl z přídavného jména krátký jako pojmenování podle fyzických vlastností, ovšem jako pravděpodobnější se jeví, že jde o příjmení původem německé. První část příjmení vychází z redukované podoby německého adjektiva gerade, tj. „rovný“, „přímý“, „dobře rostlý“ apod. Druhá část -eil se snad vztahuje k nějakému zkrácenému osobnímu jménu, které začíná v písmu na Eil- (např. Eil/e/brecht).

Příjmení Retek vzniklo patrně z apelativa ret, tj. „ústa“, obdobně jako třeba příjmení Huba (ve staré češtině bylo apelativum huba ve významu ret neutrální, až později se z toho stal vulgarismus). V současnosti žije v ČR pouze 71 nositelů příjmení Retek.

Šalamoun byl známý jako nejmoudřejší izraelský král. Z jeho jména, které můžete vyložit jako „mírumilovný“, vzniklo i příjmení Šalamon. Mohlo se jednat např. o přezdívku podle vlastností původního nositele, a to buď duševních (moudrost), nebo i fyzických (král Šalamoun se proslavil též jako milovník). Příjmení Šalamoun dnes nosí 189 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jiří Holoubek.

Příjmení Vratanina odborná literatura neuvádí. Snad by se mohlo jednat o pojmenování obyvatelské odvozené z místního jména obce Vrátěnín nebo Vrátno, odkud snad původní nositel tohoto příjmení pocházel. V současnosti nosí příjmení Vratanina jen 2 muži a 4 ženy.

Příjmení Volevecký je patrně obyvatelské, odvozené z místního jména obce Volovec, Volovice, Volovka apod. Původní nositel tohoto jména odtud nejspíše pocházel. Ke změně -o- > -e- mohlo dojít písařskou chybou, nebo mohla být motivována i snahou o „vylepšení“ jména. V současnosti nosí příjmení Volevecký 48 osob, formu Volovecký pak má 30 obyvatel.

Příjmení Rabenseifner pochází z německého místního jména Rabenseifen, dnes česky Hraběšice v okrese Šumperk. Příponou -er bylo ze jména vsi vytvořeno příjmení podle původu. Nejvíce obyvatel s příjmením Rabenseifner dnes žije v Šumperku a Šternberku, celkem jich v ČR můžete potkat 98.

Příjmení Kralert snad pochází ze středohornoněmeckého slovesa grellen, tj. „zlostně křičet“, nebo z adjetiva grell, tj. „zlostný“, „hlasitý“, s příponou -er s tzv. přisunutým -t. Nejspíše to bylo jméno vzteklého, vztekle ukřičeného člověka. Takto se vykládá jak německé příjmení Grellert, tak i jeho saská a slezská varianta Grallert, která byla východiskem příjmení Kralert.