Příjmení Stolejda dnes nosí jen 36 obyvatel. Patří do kategorie pojmenování podle povolání, jedná se nejspíše o označení pro stolaře.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Svatopolský označovalo někoho, kdo pocházel z obce Svaté Pole. V ČR ho nosí jen 24 osob.

Příjmení Fryšonc/Fryšoncová dnes nosí jen 27 obyvatel. Jde zjevně o počeštěné nějaké příjmení původně německé, potřebovali bychom tedy vidět onu výchozí formu. Nabízí se např. příjmení Frischhans, které je složené z frisch (ve střední horní němčině vrisch) s významem „čerstvý, čilý, svěží, veselý“ a rodného jména Hans. Jedná se o pojmenování podle povahy osoby jménem Hans.

Příjmení Thál/Thálová u nás nosí jen 24 obyvatel, formu bez čárky Thal dokonce jen jediná žena, zatímco v sousedním Německu má přes tisíc nositelů. Patrně pochází ze středohornoněmeckého tal, tj. „údolí“, a označovalo někoho, kdo žil v údolí, popř. mohlo být motivováno místním jménem obce Thal.

Příjmení Houfek/Houfková u nás nosí 529 obyvatel. Vykládá se z apelativa houf, tedy „shluk, zástup, stádo“. Máte např. i příjmení Hejno.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kněžínek dnes nosí 180 osob. Vzniklo z apelativa kněz. Snad šlo o přezdívku člověka, který se choval jako kněz. Ve staré češtině všem označovalo apelativum kněz nejen duchovního, ale i „knížete“.

Německé příjmení Eder patrně pochází z častého rakouského a bavorského místního jména Oed („samota“), popř. z německého apelativa Öd („samota“). Jedná se tedy o pojmenování podle bydliště. V současnosti ho v ČR nosí 640 obyvatel, v Německu i v Rakousku je to přes 21 tisíc.

Příjmení Terlecký se patrně označoval někdo, kdo pocházel z obce Těrlicko v okrese Karviná. Odpovídá tomu i výskyt příjmení Terlecký/Terlecká v této oblasti. Celkem ho v ČR nosí jen 24 osob.