Nejvíce nositelů příjmení Bechný/Bechná žije ve Valašském Meziříčí, celkem jich v ČR najdete 292. Podle Josefa Beneše bylo příjmení Bechný odvozeno příponou -ný z osobního jména Bech. To se pak vykládá z rodných jmen začínajících na Be- (např. Benedikt) s příponou -ch. Antonín Kotík naproti tomu vykládal jméno Bech jako staré slovanské, s významem „bojovník“. S ohledem na výskyt příjmení se však nabízí i další možnost, totiž z moravského nářečního slovesa bechnúti,

Příjmení Beauchamp se vyskytuje ve Francii a v Anglii (kam se dostalo spolu s Normany). U nás ho nosí jen 5 obyvatel. Bylo odvozeno z místního jména obce, odkud rodina pocházela. Ve Francii leželo hned několik obcí, jejichž názvy označovaly „krásné místo“ ‒ z francouzského beau („krásný“) a champ („pole“, „pláň“), latinsky Bellum Campum.

Příjmení Košárek vzniklo patrně z valašského nářečního apelativa košár ve významu „ohrada na ovce“, „místo proutěnými ploty ohrazené, kam se ovce na noc i před dojením zavírají“. Původní nositel tohoto příjmení měl nejspíše tyto ohrady na starosti, vyráběl je apod. V současnosti u nás žije 205 mužů s příjmením Košárek a 192 žen, nejvíce jich najdeme v Opavě a Ostravě.

Stejně jako příjmení Slovenčík i příjmení Sloveňák snad mohlo označovat někoho pocházejícího z Moravského Slovácka, nebo ze Slovenska. V současnosti u nás nosí příjmení Sloveňák/Sloveňáková 29 osob, nejvíce jich žije v Hranicích a Frýdku Místku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Kahovec byl patrně někdo, kdo pocházel z obce Kahov. V současnosti nosí příjmení Kahovec 76 mužů, 97 žen používá přechýlené Kahovcová.

Příjmení Belháček je motivačně průhledné, označovalo původně někoho, kdo se belhal, tedy kulhal nebo měl problémy s chůzí. Je to příjmení u nás velmi vzácné, které podle evidence obyvatel nosí jen 2 muži a 5 žen.

Příjmí Fatka je doloženo již z roku 1587. Možných výkladů je více. Mohlo být motivováno apelativem fatka, tj. „maličkost“. Na Moravě je fatka též „lichotka“. Případně by snad mohlo jít též přeneseně o toho, „kdo odbývá práci“. Dobrava Moldanová uvažuje i o souvislosti s latinským přídavným jménem fatuus, které znamená „pošetilý“, „nicotný“. Příjmení Fatka dnes používá 402 osob.

Příjmení Šipan/Šipanová dnes užívá jen 51 obyvatel. Dobrava Moldanová uvádí podobu Šípan, kterou vykládá z apelativa šíp, buď jako pojmenování pro někoho, kdo vyráběl střely, nebo s nimi střílel, šíp však mohl být např. i domovním znamením. U Antonína Kotíka nacházíme zdrobnělé příjmení Šipánek, které odvozoval ze slovesa šípati, tj. „drbati“. I to by se vztahovalo k činnosti.

Příjmení Brušák mohlo vzniknout z místních jmen jako Brusy, Brusné či Brusnice, odkud patrně původní nositel jména pocházel. Nejvíce Brušáků žije ve Strakonicích, celkem jich v ČR najdeme jen 52.