Příjmení Trník/Trníková dnes nosí 86 obyvatel. Vzniklo jako zdrobnělina z apelativa trn, tj. „hrot u rostlin“. Řada příjmení vznikla z částí rostlin, např. Kořínek, Pecka, Slupka, Šťopka apod. Máme i obce jménem Trnov, Trnová apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Sudacki/Sudacká u nás nosí 3 muži a 2 ženy. Je původem polské. Na východě Polska se vykládá z polského apelativa sud ve významu „soud“, na jihu pak ze slovenského sud ve významu „bečka“. Patrně se vztahovalo k povolání, popř. k nějaké události.

Nejvíce osob s příjmením Orava žije v obci Hranice a ve Valašském Meziříčí, celkem jich u nás najdeme 356. Příjmení bylo motivováno názvem kraje na Slovensku, odkud nejspíše původní nositel pocházel.

Slovenské příjmení Ďurkáč bylo odvozeno z Ďura, což je domácká podoba rodného jména Juraj (čes. Jiří). Na středním a východním Slovensku se používá ve jméně počáteční Ď- vlivem maďarské podoby jména (György [ďérď]). V ČR nosí příjmení Ďurkáč/Ďurkáčová 77 obyvatel.

Antonín Kotík dával příjmení Hajdaš do souvislosti se slovem hajdy, tj. „ven, pryč“ (srov. hajdák „tulák“, hajdalák „otrhaný cizí chlap“ apod.). Jako pravděpodobnější se však jeví, že se jedná o příjmení polské, které se vykládá z polského apelativa hajda, tj. „horský pastýř“ nebo také „někdo silný“, případně ze slovesa hajdać, tj. „houpat se“. Bylo tedy motivováno povoláním, nebo se inspirovalo vzhledem původního nositele.

Příjmení Chodl je německé. Jak uvádí Josef Beneš, silně aspirované -k- se na území, kde naši Němci mluvili bavorským nářečím, někdy vyslovovalo jako -ch-. Chodl je tedy vlastně Kodl. Příjmení Kodl vzniklo z rodného jména Karl. Nejvíce nositelů příjmení Chodl/Chodlová žije ve Strakonicích, celkem jich u nás můžeme potkat 68.

Příjmení Valčuha nacházíme ve slovníku slovenských příjmení. Milan Majtán jej vykládá z domácké podoby rodného jména Valentin, tj. Valko, příponou -uha, která je dost častá v Karpatech. V ČR nosí příjmení Valčuha/Valčuhová 117 obyvatel, nejvíce jich žije v Přerově.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal příjmení Křivánek ze zdrobněliny apelativa skřivan, tedy skřivánek, řadil ho mezi pojmenování ptačí. Možný by byl ale i výklad z adjektiva křivý podle nápadné končetiny nebo nerovného držení těla apod. Máme např. i příjmení Křivohlavý. Příjmení Křivánek/Křivánková je běžné, nosí ho 4 184 osob.