Příjmení Vodička bylo odvozeno ze zdrobněliny apelativa voda. Patrně se jednalo o pojmenování podle místa bydliště u vody, popř. se mohlo jednat pojmenování jinak související s vodou (např. o ironickou přezdívku pro pijana, hostinského apod.). Jako příjmí je doloženo z roku 1452. V současnosti ho nosí 5 448 osob.

Příjmení Sládek/Sládková v současnosti nosí 5 657 obyvatel. Bylo odvozeno z apelativa sládek. Jednalo se o pojmenování podle povolání vedoucího výroby v pivovaru.

Příjmení Tichý/Tichá patří mezi nejčastější příjmení u nás, nosí ho 11 878 obyvatel. Bylo odvozeno z adjektiva tichý. Jednalo se o pojmenování podle duševních vlastností. Jméno mohlo být též odvozeno z rodného jména Tichomír, Tichoslav apod. Jako příjmí je doloženo z roku 1407.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Holý patří do kategorie pojmenování podle vlastností. Bylo odvozeno z adjektiva holý ve významu „lysý“, „bezvousý“, nebo také „chudý“. Mohlo se tedy vztahovat jak k vzhledu, věku, tak k sociálnímu postavení. V současnosti ho u nás používá 6 754 obyvatel.

V současnosti u nás žije 7 217 osob s příjmením Hanák/Hanáková. Příjmení bylo odvozeno z německého rodného jména Johann. Patrně odkazovalo ke jménu otce nebo jiného předka. Další možný výklad je z etnonyma Hanák. Jednalo se o pojmenování někoho, kdo pocházel z Hané.

Příjmení Kovář/Kovářová patří mezi nejčastější u nás, v současnosti ho nosí 14 186 osob. Je motivačně průhledné, bylo odvozeno z apelativa kovář. Jednalo se o pojmenování podle povolání. Jako příjmí je doloženo z roku 1423.

Příjmení Čapek bylo patrně odvozeno z apelativa čáp. Jeví se to jako pravděpodobnější než výklad Antonína Kotíka, podle nějž vzniklo příjmení Čapek ze slovesa čapěti, tj. „skrčeně seděti“. V současnosti u nás žije 6 341 osob jménem Čapek/Čapková.

Příjmení Ševčík/Ševčíková dnes nosí 11 063 osob. Bylo odvozeno ze zdrobněliny apelativa švec. Jednalo se o pojmenování podle povolání někoho, kdo šil a opravoval obuv.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.