Příjmení Špaček je jasné, patří mezi „ptačí“, bylo odvozeno z apelativa špaček. Jednalo se patrně o metaforické pojmenování podle nějaké podoby s ptákem, nebo mohlo být inspirováno domovním znamením. Jako příjmí je doloženo již z roku 1363. V současnosti ho nosí 7562 mužů a žen.

Příjmení Žák/Žáková je běžné, nosí ho 9681 osob. Bylo odvozeno z apelativa žák, tj. „student“, ale dříve také „čekatel kněžství, duchovní s nižším svěcením“. Jednalo se o pojmenování podle činnosti a sociálního postavení.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Slavík je jasné, bylo odvozeno z apelativa slavík a patří mezi příjmení „ptačí“. Patrně se jednalo o metaforické pojmenování podle vlastností, nebo mohlo být motivováno např. domovním znamením. Jako příjmí je doloženo z roku 1180. V současnosti ho nosí 8952 osob.

Příjmení Masarovič/Masarovičová nosí 96 obyvatel ČR, běžnější je na Slovensku. Označovalo původně nejspíše syna řezníka, vzniklo z nářečního apelativa masar nebo slovenského výrazu mäsar ve významu „řezník“. Význam řezník mělo např. i příjmení Masaryk.

Příjmení Rozmánek/Rozmánková dnes nosí 57 osob, nejvíce jich žije v Prostějově. Patrně vzniklo jako zdrobnělina příjmení Rossman, které patří mezi pojmenování podle povolání, označovalo původně někoho, kdo se staral o koně, tedy „koňáka“.

Ve staré češtině bylo apelativum šňupa s významem „rýma“, s tím souvisí i apelativum šňupání s významem „smrkání“. Šňupárek tedy mohl být usmrkánek, tedy přeneseně „mladý, nezkušený člověk“, „dítě“. Až později se začalo šňupání spojovat s vdechováním na prášek rozemletého zvláštního druhu šňupacího tabáku. V současnosti u nás nosí příjmení Šňupárek/Šňupárková 39 obyvatel.

Příjmení Vítek bylo odvozeno ze zdrobněliny rodného jména Vít, popř. Vitomír, Vitoslav, Dobrovít, Hostivít apod. Patrně odkazovalo ke jménu otce nebo jiného předka. Jako příjmí je doloženo z roku 1100. V současnosti ho nosí 9711 obyvatel ČR.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kočí je motivačně průhledné, bylo odvozeno z apelativa kočí. Jednalo se o pojmenování podle povolání vozataje, který řídí spřežení zapřažené do vozu. Formu Kočí nosí 4567 osob, může se přitom jednat o muže i ženy, protože příjmení Kočí není nutné přechylovat, ale i tak u nás dnes žije i 1 986 žen s podobou Kočová (která se může vztahovat i k příjmení Koča).