Příjmení Stieber lze vyložit z apelativa Stube, tj. „světnice“, a také Badestube, tj. „lázeň“. Josef Beneš jej proto řadil mezi pojmenování lazebníků. V ČR nosí příjmení Stieber/Stieberová 289 obyvatel, v Německu jich je téměř 2,5 tisíce, vyskytuje se i v Rakousku.

Příjmení Bětuňak vzniklo patrně z Běta, tj. z domácké podoby ženského rodného jména Alžběta. Máte i příjmení Bětuňák, to dnes nosí 26 osob. Formu Bětuňak/Bětuňaková však podle evidence obyvatel dnes nikdo nepoužívá.

Příjmení Svojanovský/Svojanovská dnes nosí 407 obyvatel ČR. Motivačně je jasné, označovalo někoho, kdo pocházel z obce Svojanov.

Příjmení Kalabis patří do kategorie pojmenování podle vlastností. Vzniklo z moravského nářečního slovesa kalabisovat, tj. „klábosit“, „pořád o jednom mluvit“, nebo také „potloukat se“. Nejvíce nositelů příjmení Kalabis/Kalabisová žije v Prostějově, celkem jich u nás můžete potkat 319.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík vykládal příjmení Cedl ze slovesa cediti. Jako pravděpodobnější se nám však jeví, že se může jednat o počeštěné německé příjmení Zodel/Zodl, které se vykládá z místních jmen Zodel či Zodl. U nás se Zodl německy nazývala obec Sádlno. Původní nositel příjmení Cédl odtud mohl pocházet. Další možný výklad by byl ze středohornoněmeckého zadel, tj. „nedostatek“ a „hlad“. Formu Cédl/Cédlová u nás dnes používá jen 34 obyvatel.

U Antonína Kotíka nacházíme přímení v podobě Špriňar, které vykládá z německého Springer. To bylo odvozeno ze středohornoněmeckého springer, tj. „tanečník“, „kejklíř“, jako pojmenování podle povolání. Další možný výklad je z místního jména obce Springer, odkud mohl původní nositel jména pocházet. Nejvíce obyvatel s příjmením Šprynar/Šprynarová žije v Jihlavě, celkem jich u nás můžete potkat 82. Dále u nás žije poslední nositel příjmení Šprinar

Příjmení Šimice/Šimicová dnes nosí 297 obyvatel, nejvíce jich žije v Nýřanech. Je patrně jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Šimon. To je jméno hebrejského původu, které znamená „slyšící“, „naslouchající“. Sv. Šimon je jedním z apoštolů, je patronem především dřevorubců (kvůli pile, která je jeho symbolem), ale také barvířů, koželuhů, tkalců a zedníků.

Kolací byl původně výraz pro „pohoštění za vybrané peníze“, později „hodování“ nebo také „snídaně“. Odtud i příjmení Kolací. Vedle toho máme i příjmení jako Svačina nebo Večeřa. V současnosti u nás nosí příjmení Kolací 106 osob, a přestože patří k těm, která se běžně nepřechylují, žijí tu i 3 paní Kolacíové.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.