Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík vykládal příjmení Šaloun ze slovesa šáliti, tj. „klamati“, nebo šáleti, tj. „blázniti, šíleti“. Jednalo se tedy podle něj o pojmenování podle povahy. Jako pravděpodobnější se nám však jeví výklad z němčiny, z apelativa Schalaun, tj. „pokrývka“ nebo obecně „oděv“. V současnosti nosí příjmení Šaloun/Šalounová 178 obyvatel ČR.

Antonín Kotík vykládal příjmení Šaloun ze slovesa šáliti, tj. „klamati“, nebo šáleti, tj. „blázniti, šíleti“. Jednalo se tedy podle něj o pojmenování podle povahy. Jako pravděpodobnější se nám však jeví výklad z němčiny, z apelativa Schalaun, tj. „pokrývka“ nebo obecně „oděv“. V současnosti nosí příjmení Šaloun/Šalounová 178 obyvatel ČR.

Příjmení Smaha/Smahová dnes nosí 109 obyvatel, nejvíce jich žije v Klatovech. Patrně se inspirovalo vzhledem původního nositele jména. Apelativum smaha znamená „skvrna“, „mateřské znamení“. Vzniknout snad mohlo jméno i z adjektiva osmahlý, tedy „opálený“. Kromě toho je smaha též „šťáva, míza“, Josef Beneš proto řadil příjmení Smaha mezi pojmenování z názvů jídel jako Polívka, Vomáčka, Šťáva apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šára/Šárová dnes nosí 661 obyvatel. Jeho možných výkladů je hned několik. Mohlo být odvozeno z přídavného jména šerý. Máte řadu příjmení odvozených od šedé barvy, např. Šedivý, Šedivec, Šedivák, Šeda, Šedivka, Šedina apod., která se vztahují k barvě vlasů či oblečení. Příjmení Šára mohlo popřípadě vzniknout i ze slovesa šárat se, tj. „s obtíží jít“. Pak by se jednalo o pojmenování podle fyzických vlastností.

Příjmí Šponar je doloženo již z roku 1464. Dnes ho nosí 296 obyvatel. Vzniklo patrně ze středohornoněmeckého spanner, tj. „balič a nakladač“, později pak možná i z apelativa Büchsenspanner, tj. „nabíječ (průvodce lovce)“. V moravských nářečích pak máme apelativum šponar ve významech „veliký hřeb“ nebo „závora“. Ve všech případech by se jednalo o pojmenování související s povoláním původního nositele.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal německé příjmení Rauer z místního jména obce Rauen v Bavorsku, odkud původní nositel jména patrně pocházel. V ČR nosí příjmení Rauer/Rauerová 164 osob. V Německu je běžné.

Příjmení Schmiedberger/Schmiedbergerová u nás nosí jen 27 obyvatel, nejvíce jich najdete v Praze. Označovalo někoho, kdo pocházel z obce Schmiedberg. Několik takových leží v Bavorsku, Rakousku, Polském Slezsku, u nás to byl německý název pro obec Kovářská u Dubné.