Záleží na tom, jaká byla původní podoba jména. Německé příjmení Schwegel se vykládá ze středohornoněmeckého swëgele, swëgel, což byl typ menší flétny. Jednalo se tedy o pojmenování pro hráče na hudební nástroj. Příjmení Schweigl se vykládá z apelativa Schwaige, tj. „pastvina“. Pak by šlo o pojmenování podle místa bydliště někde u pastviny nebo podle povolání pastevce. Máte i české příjmení Loučka. V současnosti už příjmení Švejgl/Švejglová nikdo nenosí.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Pilscajk/Pilscajková nosí v ČR jen 37 osob, většina z nich žije v Třebíči a Bučovicích. Jedná se pravděpodobně o složené německé příjmení z částí bissel, tj. „trochu“, a Zeug, tj. „haraburdí, krámy, věci“. Motivace není jasná, snad mohlo jít o slovní spojení, které daná osoba často užívala, nebo o označení trochu nepořádného člověka, snad i o pojmenování osoby, která měla málo věcí apod.

Příjmení Švuger/Švugerová nosí jen 4 muži a 5 žen, německou formu Schwuger/Schwugerová dokonce jen 3 osoby, nejběžnější je počeštěné příjmení Švůger/Švůgerová, které používá 50 obyvatel. Vzniklo z německé nářeční podoby jména Schwager, které se vykládá jako „švagr“, tj. „bratr manželky nebo manžel sestry“. Jedná se tedy o pojmenování podle příbuzenského vztahu. Máte i česká příjmení jako Švagr, Strýc, Dítě apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Pikner/Piknerová dnes nosí 201 osob. Snad vzniklo z německého slovesa bücken, tj. „sklánět“, „ohýbat“, nebo sich bücken, tj. „sklánět se, ohýbat se, klanět se“, + -er. Zřejmě šlo původně o označení člověka, který něco ohýbal (např. železo apod.), nebo se často ukláněl, klaněl, popř. poklonkoval. Jednalo se tedy buď o příjmení podle zaměstnání, nebo charakterové vlastnosti.

Nejvíce nositelů příjmení Fuit/Fuitová žije v Jihlavě, celkem jich u nás můžete potkat 111. Pravděpodobně jde o variantu příjmení Fojt, založenou zřejmě na německé nářeční výslovnosti německého apelativa voget, voit, tj. „představený města/vesnice, starosta“. Jednalo se tedy o příjmení podle společenského postavení a funkce.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Fair/Fairová dnes u nás nosí jen 33 obyvatel, většina jich žije v Plzni a Rokycanech. Jeho původ je německý. Mohlo vzniknout z německého apelativa Feier, tj. „svátek, oslava“, jako označení ne moc pilného člověka, který pracuje vždy jako ve svátek, člověka, který pořádá oslavy, rád slaví svátky apod. I v češtině je příjmení Svátek. Další možný výklad by byl z německého apelativa Feuer, tj. „oheň“, jako pojmenování člověka, který pracuje s ohněm

Příjmení Cizner je původem německé. Jeho výklad je však s otazníkem. Mohlo vzniknout ze starého německého výrazu zise, tj. „razidlo na mince“, + -ner jako jméno pro někoho, kdo razil mince nebo vyráběl razidla mincí. Další možný výklad je ze starého německého apelativa zise ve významu „spotřební daň, akcíz“, + -ner. Jednalo se snad původně o označení výběrčího daní. Uvažovat lze i o výkladu ze středohornoněmeckého zīse, tj. „čížek“, + -ner.