Dobrava Moldanová vykládá příjmení Humhej ze zvukomalebného slovesa humhat, tedy „dělat hm, hum“. Máme i příjmení Humhal. Patrně se jedná o pojmenování podle způsobu řeči, kterou dotyčný často prokládal tímto zvukem. Josef Beneš se naproti tomu domníval, že snad vzniklo z rodného jména Humbold se zdrobňující příponou -ei, dokládá i formu příjmení Humhei. Příjmení Humhej/Humhejová dnes nosí jen 46 obyvatel.

Příjmení Mikeťuk je vzácné, dnes jej nosí jen 2 muži a 2 ženy v Blansku. Je slovotvorně netypické a je možné, že se jedná o pozdější zkomoleninu vlivem lidové etymologie. Domníváme se, že mohlo vzniknout z apelativa miketa s významem „zloděj“, které je doloženo v moravských nářečích. Máme i příjmení Miketa.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Apelativum haras označovalo lehkou vlněnou látku. Příjmení Haras tedy mohlo patřit např. tkalci, který takové látky tkal, nebo obchodníkovi s látkami. Ve východomoravských nářečích máme adjektivum harasný ve významu „způsobilý, dobrý“, nebo také „tvrdý“, i z něj mohlo být příjmení Haras odvozeno. U úvahu připadá i to, že bylo odvozeno z rodných jmen se základem Hart- (jako Hartman, Erhart apod.). Je to příjmení u nás velmi vzácné, nosí ho jen 2 muži a 2 ženy.

Příjmení Čámek/Čámková je velmi vzácné, dnes jej nosí jen 3 muži a 3 ženy. Již z roku 1407 máme doklad o příjmí Czam. Příjmení Čámek pak vzniklo jako zdrobnělina. Bylo odvozeno z rodného jména Čamír. V moravských nářečích se pak objevuje apelativum čama ve významu „tlama“. Příjmení se tedy mohlo vztahovat i ke vzhledu původního nositele. Máme i příjmení Tlamka, Morda, Retek atd.

Ouštěcký byl pravděpodobně někdo, kdo pocházel z Úštěku. Je to příjmení unikátní, které dnes podle evidence obyvatel nosí poslední žena.

Příjmení Pelc pochází z německého apelativa Pelz, tj. „kožich“. Vykládá se jako pojmenování pro kožišníka, popř. někoho, kdo nosil nápadný kabát. Případně mohlo vzniknout z apelativa Belz, tj. „houští“ (v příjmení by pak došlo ke změně B- > P-). V ČR dnes žije 2 632 obyvatel s příjmením Pelc/Pelcová. Podobu Pelz u nás nikdo nepoužívá, ale v Německu je běžná.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Oraský se vykládá z místního jména obce Orasice u Loun. Původní nositel jména odtud patrně pocházel. V současnosti nosí příjmení Oraský/Oraská jen 8 mužů a 9 žen.

Pistauer byl pravděpodobně někdo, kdo pocházel z obce Pistau, což je německý název obce Pístov u Mariánských Lázní. Je to příjmení v současnosti vzácné, které u nás nosí jen 4 muži a 5 žen, běžnější je v Německu a v Rakousku.