Příjmení Renka nosí v ČR 12 mužů, 21 žen používá přechýlené Renková, ale to se může vztahovat i k příjmení Renko, které má 4 nositele. Patrně vzniklo z rodného jména obsahujícího -ren-, tj. např. Reinher, Laurentius (v češtině Vavřinec) apod. Jan Svoboda dával s otazníkem i možný výklad z ženského rodného jména Renata. Též v polštině je doloženo příjmení Ręka [renka], které se vykládá z apelativa ręka, tj. „ruka“. Nemuselo být motivováno rukama šikovnýma, nebo jen nápadnýma,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Dobrava Moldanová vykládala příjmení Rumplík ze slovesa rumplovat, tj. „dělat hluk“. Patřilo by tedy do kategorie pojmenování podle nějaké činnosti. Josef Beneš jej zase řadil mezi německá příjmení, která vznikla ze zdrobnělin rodných jmen, k nimž se v našem prostředí přidala ještě další zdrobňující přípona -ík, jako je např. Franclík, Hanzlík, Peterlík, Venclík apod. Základem příjmení Rumplík by tak nejspíše bylo rodné jméno Rumpolt.

Příjmení Holešinský je typické pojmenování odvozené z místního jména, a to Holešín. Obec tohoto jména leží u Boskovic. V současnosti u nás žije 338 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich je v Kyjově. Máte i příjmení Holešínský.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Časar nosí 181 obyvatel ČR. Josef Beneš jej považoval za příjmení maďarské. V tom případě by mohlo vzniknout z maďarského apelativa csaszar [časár], tj. „císař“. Máte i české příjmení Císař.

Příjmení Patč/Patčová u nás nosí jen 26 obyvatel. Snad se jedná o variantu rakouského a německého příjmení Patsch, které vzniklo z rodných jmen začínajících na Pa-, jako je Paul, Patrik apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Oupic byl pravděpodobně někdo, kdo pocházel z obce Úpice (dříve též Oupice). Místní jméno přitom bylo přeneseno na osobu bez slovotvorné obměny (obdobně jako u příjmení jako Opava, Brandejs, Hradec apod.). Máte i příjmení Oupický. Příjmení Oupic/Oupicová dnes nosí 82 osob.

Příjmení Jarošík vzniklo ze složených slovanských rodných jmen jako Jarohněv, Jaroslav apod. Mohlo být též odvozeno z adjektiva jarý ve významu „bujný“, „prudký“. Jednalo by se pak o pojmenování podle povahy. Dnes u nás nosí příjmení Jarošík/Jarošíková 268 obyvatel.