Od Pradědu na Hanou

Sedmlánů, psáno dohromady, není, jak by se zdálo, pravopisnou chybou nepozorného žáka, ale oficiálním názvem osady jesenické obce Skorošice, protínající silnici vedoucí ze Žulové do Javorníka.

Osada Hostice dnes leží stranou hlavních komunikačních tras v údolí Pstružího potoka zařezaném do kopců Hanušovické vrchoviny. Ta poloha stranou je pozoruhodná i proto, že jméno obce vychází z pojmenování hostů, tedy cestujících, kteří zde nocovali na své pouti z Moravy do Kladska a Slezska. Tehdy ovšem cesty vedly jinudy, a tak byla vesnice v údolí možná poslední možností jak přenocovat pod horami.

Zdětín na Prostějovsku patří k vyhledávaným rekreačním oblastem. Do katastru obce patří i vyhledávaný Bělecký mlýn a tak se zde turisté zastavují velmi často. Zdětín však nejsou jen atrakce kolem mlýna a chatové osady, ale také zajímavé dějiny sahající až hluboko před dobu zapsanou v historických dokumentech.

Vesnice Krakovec je známá zejména díky zdejší poutní kapli sv. Antonína, která stojí u lesa kousek nad vesnicí. Samotná obec však skrývá ještě jednu velmi zajímavou památku – zámek přestavěný z někdejší středověké tvrze.

Mlýn uprostřed krásné krajiny na hranici lesů Litovelského Pomoraví odpradávna nese pohádkové jméno Šargoun. Jeho současný stav však bohužel moc pohádkový není, přestože historie tohoto místa sahá hluboko do minulosti.

Jméno Třemešek se občas v našich krajích objevuje. Jedná se většinou o malé vesnice a nejinak tomu je i v případě Třemešku, který je dnes součástí Oskavy. I když tato vesnice kdysi bývala docela lidnatá.

Bedřichov je obec rozkládající se v závěru údolí říčky Oskavy pod nejjižnějšími vrcholy Jeseníků, které zde přecházejí do podhůří v podobě jen o málo nižších vrcholů Hraběšické vrchoviny. Nejvyšší hory katastru obce dosahují výšky přes 950 metrů.

Senetářov je vesnice na okraji Moravského krasu, kterou najdeme kousek od hranic Prostějovského a Blanenského okresu v údolíčku zařezávajícím se do náhorní plošiny Drahanské vrchoviny. Proslula muzeem starého bydlení, ale zejména moderním kostelíkem sv. Josefa.

Osadu Žerůvky najdeme nedaleko Olomouce, jihozápadně od města, kousek od dálnice vedoucí směrem do Prostějova. Dnes je obec součástí nedalekých Bystročic, její historie však sahá hluboko do minulosti střední Moravy.

Od posledních výstřelů první světové války uplynulo už více než sto let. Zdánlivě se tedy jedná o další z mnoha válek, kterou si zapíšeme do sešitů dějepisu a pak na ni „bohužel“ zapomeneme. Právě tuto válku však ve stovkách měst a obcí v celé zemi připomínají i velmi hmatatelné památky. Patří mezi ně pomníky padlých, které jsou nejen mementem, ale mnohdy i zajímavým uměleckým artefaktem.