Od Pradědu na Hanou

Obec Srbce najdeme v nejjižnější části Olomouckého kraje na svazích Litenčické pahorkatiny, která tvoří pomezí rovinaté nivy řeky Hané a Chřibů. Obec nese jméno vzniklé podle pojmenování jejich obyvatel, kterým se v dávných dobách říkalo Srbci.

Obec Hruška patří k nejstarším osadám Prostějovska. Leží v úrodné krajině mezi Němčicemi a Kojetínem a najdeme zde i mnoho pozoruhodných památek.

Vřesovice na Prostějovsku patří k nejstarším obcím kraje. Velmi dávná je také historie zdejší farnosti a kostela sv. Petra a Pavla, který svou polohou na návrší nad obcí tvoří její skutečnou dominantu.

Uhelná patří mezi středně velké obce na Javornicku. Přestože se jedná o osadu poměrně starou, do roku 1948 bychom jméno Uhelná hledali v dokumentech marně. Prapůvodní jméno obce znělo Sörgsdorf, ve významu vesnice muže jménem Šora či Šorik.

Víceměřice na Prostějovsku patří k typickým hanáckým vesnicím, které se mohou pochlubit nejen pozoruhodnými památkami, ale třeba i košíkářskou tradicí.

Budova šumperského poštovního a telegrafního úřadu pochází z konce 30. let 20. století. Patří mezi objekty postavené v novém stylu funkcionalismu, který se tak často spojuje s novou republikou. V Šumperku tomu tak patrně nebylo, přesto se jedná a architektonicky pozoruhodnou budovu.

Centrum Velké Bystřice na Olomoucku si už neumíme představit bez budovy zámku. Ta dnes slouží jako hotel, kdysi však byla sídlem celého velkobystřického panství.

Zálesí je malá osada na velkém katastru, vinoucím se z údolí Travenského potoka až na hřeben Rychlebských hor na Javornicku. Má za sebou pohnutou minulost ale dnes patří k nejkrásnějším osadám v kraji. Jen na to naštěstí zatím nepřišlo dost turistů.

Farní kostel sv. Matouše v Dolanech patří mezi pozoruhodné stavby vrcholného baroka. Přestože se jedná i o stavbu poměrně monumentální, nepatří mezi turisty vyhledávané památky.

Obec Lesnice se nachází sice na dohled od řeky Moravy nedaleko Zábřeha, samotnou obcí však protéká říčka Loučka, pramenící kousek pod silnicí z Nového Malína do Mladoňova v Hraběšické vrchovině. Právě tento tok spolu s Moravou občas uměl obyvatelům Lesnice zatopit pozemky i domy.