Jindřichov na Šumpersku je jednou z několika obcí dokonce i na severní Moravě, která nese toto jméno. Rozhodně je však nejmladší z nich, byť místní části, které k vesnici patří, mají historii docela dlouhou.

Horní Heřmanice na Jesenicku jsou dnes spojené zejména se zdejší úspěšnou školou farmářství a řemesel. V dávných dobách to však byla poměrně rozsáhlá zemědělská vesnice, kde stával dokonce i zámeček.

Kdysi zde stávala kvetoucí horská vesnice. Dnes z ní zbyl na hřebeni Rychlebských hor jediný dům a starý kříž. Přesto má horská louka uprostřed pohraničního hřebene, na které osada Hraničky stávala nejen pohnutou historii, ale i neopakovatelný půvab.

Obec Bílovice na Prostějovsku najdeme v těsné blízkosti Kostelce na Hané na svazích Drahanské vrchoviny padajících do údolí řeky Romže, která obcí protéká.

Když se v Šumperku řekne Bělidlo, mladší si představí průmyslovou oblast kdesi u řeky Desné na hranicích s Dolními Studénkami, starší pak ještě možná někdejší závod obřího koncernu Moravolen. Na dálku jej dnes prozrazuje hlavně vysoký komín. Z hlediska rozvoje města je Bělidlo jedním z míst, bez kterých by Šumperk patrně zdaleka nebyl tím, čím dnes je.

Jesenicko má většina turistů spojené zejména s horami. Jen znalci tuší, že oblast Vidnavska patří spíše k rovinatým pláním na okraji rozlehlé slezské nížiny. A právě zde můžeme najít kousek původní přírodní lokality, která připodobňuje, jak asi v minulosti tento kraj kolem řeky Vidnávky vypadal. Nese název – Vidnavské mokřiny.

Nejkratší cesta ze Zlatých Hor, ze zdejšího půvabného náměstí na vrchol Biskupské kupy nad městem, vede bezesporu po zelené turistické značce přímo proti prudkému kopci až na vrchol. Je to cesta namáhavá, a tak každý rád přivítá nějaký ten odpočinek a jedním z míst, kde rozhodně stojí za to na chvíli se zastavit je pobočný ostroh zvaný Rochus, na kterém stojí kaple sv. Rocha.

Těžba železných rud na Uničovsku je známá již od pravěku, jak koneckonců potvrzují třeba archeologické nálezy z nedalekých Želechovic. Těžba s přestávkami pokračovala po celé feudální období a právě tady skončila nadobro – i když, to už se říkalo v této oblasti možná vícekrát.

Málokdo ví, že se v centrální části šumperského okresu skrývá stavba, která je natolik ojedinělá a netypická, že ji odborníci považují za unikátní přerod dvou historických stylů – renesance a baroka. Laik kolem ní patrně projede bez většího zájmu. O to pozoruhodnější postřelmovská kaple Sv. Prokopa je.

Moderní sakrální stavby najedeme mnohdy v místech, kde bychom je nečekali. Třeba v hanáckých vesnicích, které si zakládají na svých tradicích. Takové jsou i Příkazy na Olomoucku, kde ale přesto vyrostla kaple, která je nejen duchovním centrem vesnice, ale i zajímavou architektonickou památkou na dobu první poloviny 20. století.