Farní kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Kuněticích na Jesenicku patří mezi velmi zajímavé stavby. A to nejen svou architekturou, ale i historií sahají do dávné minulosti.

Droždín dnes patří mezi místní části města Olomouce. Kdysi to byla samostatná hanácká vesnice, byť zde rozhodně neplatilo, že Hanáci chodí jen po rovině a do kopce se bojí. Právě Droždínem totiž začíná přelom mezi Hanou a kopcovitým Nízkým Jeseníkem.

Býškovice jsou nedílnou součástí oblasti Záhoří. Leží na kopci přesně v půli cesty mezi Hranicemi a Bystřicí pod Hostýnem, která se nachází v mělkém údolíčku Býškovického potoka, který napájí nad vesnicí dva menší rybníky, z nichž zejména Vrbčák je rájem rybářů.

Zobrazování pašijových motivů ve výtvarném, ale nejen výtvarném umění, je staré snad stejně, jako příběh Ježíše Krista sám. Kromě výjevu ukřižování se však objevují i v naší krajině motivy, které s posledními okamžiky Ježíše Krista souvisí, nejsou však tak běžné. Jedním z nich je zobrazování Krista na hoře Olivetské.

Napíše-li se do internetového vyhledávače název osady Křemenec, první co se ukáže je popis horniny vzniklé usazením písečných zrn a jejich spojením následným prokřemeněním, což z nich dělá tvrdou horninu. Hledáme-li ovšem něco historii osady v údolí Romže, je těch dostupných informací mnohem méně.

Obec Blatec je typickou hanáckou osadou rozkládající se mezi dvěma řekami, Moravou na východě a Blatou na západě. Navíc obcí protéká uprostřed ještě potok Romza, pramenící u Nedvězí. To, že se název obce spojuje s blátem, případně blaty, tedy podmáčenými pozemky, tak v této souvislosti patrně nikoho nepřekvapí.

Jakubovice patří k horským osadám, a když napadne sníh, vydrží tady hodně dlouho. Přesto zde za léta existence zdejšího osídlení vznikla obec, kterou by malíř romantických obrazů rád na plátně uchoval, kdyby o ní ovšem věděl.

Jako maják zasvítí odlesk slunce z věže kostelíka na Boží Hoře nad Žulovou na Jesenicku. Ostrovní hora vysoká 525 metrů, která je mimochodem nalezištěm mnoha vzácných minerálů, je skutečnou dominantou a kostel na jejím temeni, to jen podtrhuje. Přitom tradice poutí zde prý je ještě mnohem starší.

I když dnes leží Moravskoslezský Kočov ve vnitrozemí a uprostřed Bruntálského okresu, byla to kdysi obec, jak už název napovídá, na hranici dvou historických zemí Koruny České. Obec leží pod sopečným vrcholem Uhlířského vrchu nad plošinou vymodelovanou v srdci Nízkého Jeseníku.

1. dubna 2022 je to na den přesně dvacet let, kdy se z vysílání Českého rozhlasu Olomouc ozvala poprvé znělka cyklu rozhlasových pohlednic Od Pradědu na Hanou. V drtivé většině za jejich vznikem vždy stál kolega Mirek Kobza, který si o svém seriálu povídal přímo ve studiu s Ditou Vojnarovou.