V místech, kde Haná začíná stoupat do vrcholků Drahanské vrchoviny, leží odpradávna vesnička Cakov. Když si zadáte toto jméno do vyhledávače na internetu, téměř každý odkaz mluví o zdejší posvátné studánce nazývané Svatá voda. A tak jsem se sem vypravil na výzvědy, jak to s tou zdejší proslavenou studánkou vlastně je.

Moravská barokní krajina nepřestává poutníka překvapovat, ba dokonce šokovat. Podobné pocity má mnoho vnímavých lidí, kteří se ocitnou poblíž Olomouce a zahledí se na Baziliku na Svatém Kopečku topící se v paprscích slunce před západem.

Osada Ondřejovice na Jesenicku je dnes součástí Zlatých Hor. Zástavba obce se vine od říčky Olešnice až do Ondřejovického sedla, které je téměř 600 metrů vysoko a kdysi zasahovala i na druhou stranu řeky, na území, které dnes patří do polského Slezska.

Poutní místa mají různou podobu. Někdy jsou to honosné katedrály, jindy menší kostely a někdy dokonce jen kapličky či sošky někde daleko od obydlených míst. Tak jako kaplička na břehu někdejšího tunklovského mlýnského náhonu mezi městem Zábřeh a Nemilí.

Nová Seninka je nejsevernější obcí Staroměstka, kterou odpradávna procházela zemská stezka mířící do Kladska. I název Spieglitz, nebo Spilix, jak je vesnice uváděna v nejstarších listinách, znamená v překladu Strážisko či strážný bod.

Hned tři Brodky najdeme v Olomouckém kraji. Tím rozhodně nejvýše položeným je Brodek u Konice. Nachází se na svazích vrcholu Babylon v Drahanské vrchovině a jeho katastr se vine až do výšky přes 670 metrů nad mořem.

Horní Újezd je malebnou vesnicí na rozhraní Moravské brány a Valašska, která skrývá mnohá tajemství. Například kolem stavby místního kostela.

Sněhotice najdeme kousek od současného správního centra zdejší oblasti, městyse Brodek u Prostějova, kterého jsou od roku 1960 součástí. Rozkládá se na svazích Drahanské vrchoviny obrácených k východu pod lesním masívem vojenského prostoru Březina

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinicích patří k dominantám celé obce. Svou růžovou fasádou kombinovanou s bílou svítí do daleka, a to jak při pohledu z Malého Kosíře, tak i od Lusthosu nad Drahanovicemi.

Červenohorské sedlo je dnes symbolem doprav přes hradbu jesenických hor. Kupodivu však tomu takto nebylo vždycky a ještě před 200 lety se chodilo z Koutů do Bělé spíše kolem Vřesové studánky.