Od Pradědu na Hanou

Ostružná patří mezi nejvýše položené obce někdejšího kolštejnského panství. I díky tomu byla založena poměrně pozdě, nicméně i tak je její historie docela pozoruhodná.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu je položený mimo hlavní cestu a zdá se být běžnou vesnickou sakrální stavbou. Jak se však díky desítkám let průzkumů ukazuje, je právě on patrně jedním z nejstarších svědků osídlení Bruntálska.

Archeologické nálezy potvrzují, že krajina kolem Přestavlk na Přerovsku byla osídlena už od doby kamenné. Z doby bronzové nám zde dávný předek zanechal poklad v podobě bronzového depotu a krajinu obývali i dávní Keltové v době železné. Už v 10. století bylo na kopci nad obcí hradiště, kterému se dodnes říká Švédské šance. Není se co divit, že obec v zemědělské a velmi přívětivé krajině má dlouho také v listinách popsanou historii.

Moravská Sázava není žádný veletok, přestože je druhou největší řekou šumperského okresu a odvodňuje území o rozloze větší než 500 kilometrů čtverečných. Přesto je její pramen pro mnoho obyvatel jejího údolí místem naprosto neznámým.

Vřesovice na Prostějovsku patří k nejstarším obcím kraje. Velmi dávná je také historie zdejší farnosti a kostela sv. Petra a Pavla, který svou polohou na návrší nad obcí tvoří její skutečnou dominantu.

Od Pradědu na Hanou se společně s Českým rozhlasem Olomouc vydáváte už téměř dvacet let. Někdy jsou ty cesty dost krkolomné, a tak od Pradědu míříme na Hanou třeba přes Rychlebské hory a podobně. Napadlo Vás však někdy, kudy je to tedy od Pradědu na Hanou nejblíž?

Rychlebské hory jsou stále poněkud stranou turistického zájmu a tak zde dodnes najdeme místa, kde se dá nerušeně rozjímat nad krásou krajiny. Takovým místem je i Medvědí kámen, vyhlídka nad Vápennou, odkud je vidět velká část údolí i protějšího hřebene tohoto pohraničního pohoří.

Centrum města Uničova skrývá mnoho pozoruhodných památek, které případným návštěvníkům připomenou osmisetletou historii tohoto zajímavého místa. K těm nejdochovalejším patří bezesporu sakrální památky. A tak kromě monumentálního farního chrámu, najdeme na jihovýchodním okraji historického centra ještě jeden kostel, k němuž přiléhá několik budov připomínajících, že právě zde se nachází někdejší klášterní areál.

Štědrý den je u nás doma vždycky ve znamení setkávání celé rodiny. Bylo tak tomu vždy, už co si pamatuju. A právě vyprávění o dávných časech bylo to co mě spolu s dárky a bramborovým salátem vždycky nejvíc bavilo. Tak dovolte připomínku mých dětských Vánoc.

Na svazích Litenčické pahorkatiny jen pár set metrů za hranicí Olomouckého a Zlínského kraje se na zvlněné krajině můžeme dočkat docela zajímavých rozhledů. Jeden z nejpozoruhodnějších se však naskytne, když se zastavíme na kopci Čtvrtě, kde je křižovatka cest z Pavlovic u Kojetína a Srbců. Pohled k jihovýchodu nám představí třetí obec na zdejších cestách jménem Dřínov a hlavně pozoruhodný zámek na kopci nad vesnicí.