Od Pradědu na Hanou

Osada Nýznerov je dnes známá zejména díky nedalekým vodopádům na Stříbrném potoce, kterým dala své jméno. Je to však i historicky pozoruhodné místo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků dějin kraje pod Rychlebskými horami, ale i turistů, kteří sem přicházejí.

Jesenec najdeme na rozhraní Zábřežské a Drahanské vrchoviny přímo v pramenné oblasti říčky Romže. Patří k půvabným vesnicím v kopcích, navíc se spoustou zajímavých památek.

Postřelmov patří mezi největší vesnice Zábřežska. V některých směrech se už dnes spíše podobá menšímu městu, přesto i zde najdeme stopy dávné vesnické struktury obce, ke které patří hlavně zdejší, původně velmi rozlehlá, náves.

Bystrovany jsou středně velkou obcí ležící na toku řeky Bystřice v půli toku mezi Velkou Bystřicí a Olomoucí. I když se zástavba vesnice v podstatě dotýká té olomoucké, jedná se o samostatnou hanáckou obec se zajímavou historií.

Hlásnice je vesnice na kopci nedaleko Šternberka při cestě na Rýmařovsko. Přestože vypadá jako horská obec, nadmořská výška obce nedosahuje ani 400 metrů. Přesto měla Hlásnice kdysi strategický význam.

Když byla v roce 1836 zahájena výstavba jednokolejné železniční trati, která měla spojit Vídeň s Haličí, předkládal se tehdy císaři tento projekt zejména jako výhodný pro dovoz soli a pohyb vojska. Ferdinand Dobrotivý tehdy souhlasil se stavbou a akciová společnost, která tehdy spíše než na sůl myslela na ostravské uhlí a železo, začala se stavbou Severní dráhy císaře Ferdinanda a s ní i mostů u Hranic.

Žalkovice najdeme v úrodném kraji Hané mezi Přerovem a Kroměříží. Archeologické nálezy prokazují, že zde lidé žili již od prehistorického věku a trvalé osídlení zde přetrvalo dodnes přes veškeré útrapy, které zdejší kraj v minulosti postihly.

Drahanská vrchovina svou nejvyšší částí dosahuje až do sedmisetmetrové nadmořské výšky. Okolo Rozstání jsou výšky o něco nižší, jedno z nejnavštěvovanějších míst však najdeme v údolí. Je jím osada Baldovec, která se stala centrem rekreace, ale i těžby kamene.

Osudy mnoha obcí u nás se uzavřely s koncem II. světové války. Důvody byly různé. Od nezájmu nových usedlíků po změny způsobené novými pořádky v obnoveném Československu. Asi nejvíce osad a obcí zaniklo v pohraničí a pak také ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Jednou z nich jsou také Kyjanice.

Horní Údolí je obec, která má prokazatelně hornickou historii. Podle legendy ji založil bájný pán zdejšího kraje a hradu Edlštejna Odo z Erlitzu poté, co mu skřítkové prozradili, kde je ve zdejších horách zlato. Ve skutečnosti byli jejími prvními obyvateli horníci a dřevorubci.