Při pohledu například z malého Kosíře směrem k Litovli se nemůžeme na svazích Velkého Kosíře nepovšimnout výrazné stavby tyčící se nad Slatinicemi a Drahanovicemi. Podíváme-li se do map, najdeme ještě tajemnější název Lusthaus nebo též v hanácké podobě Lusthóz.Vysvětlení tohoto názvu je jednoduché, vychází z německého označení chutný dům. To nám připomíná minulost tohoto místa jako hostince. Jaká je však jeho dávná historie?

Podle archeologických nálezů byly Hostkovice a jejich okolí osídlené už v dobách pravěku. Nálezy popelnicových pohřbů zase hovoří o slovanském a těsně předslovanském osídlení tohoto kraje. Právě na těchto základech patrně vznikaly první obce. Samotné Hostkovice jsou poprvé zmíněny k roku 1275.

Rozstání patří k nejjižněji položeným obcím Olomouckého kraje. Nachází se na Drahanské vrchovině v docela úctyhodné nadmořské výšce kolem 550 metrů. Páteří obce je potok Bílá voda a pak také silnice vedoucí z Drahan do Jedovnice.

Historie horské obce Suchá Rudná, rozkládající se v podhůří nejvyšší části Pradědské hornatiny, je starší, než písemné prameny, které se o ní dochovaly. Archeologické nálezy propojují obec s dávnou hornickou tradicí zdejšího kraje.

Suchý vrch je nejvyšší horou Bukovohorské hornatiny, která je považována za nejjižnější výběžek Orlických hor. Ještě donedávna to bylo místo, kudy procházela zemská hranice mezi Moravou a Čechami, a také místo, které bylo považováno za symbol hranice mezi českým osídlením okolí Jablonného a většinově německým obyvatelstvem Králické brázdy.

Není málo památek, které jsou historicky propojeny s místy dosti vzdálenými od jejich umístění. Je to i případ nenápadného kříže, který se tyčí mezi několika stromy nedaleko cesty z Domašova nad Bystřicí do Nové Vésky. Říká se mu Černý kříž a významně souvisí se záchranou Olomouce.

Runářov patří k vesnicím na Drahanské vrchovině, položeným v poměrně značné nadmořské výšce nad 500 metrů. Je to osada s krásným okolím, nicméně nepatří k turisticky vyhledávaným lokalitám. Je to škoda, protože co nabídnout poutníkům krajinou určitě má.

Přímo na hřebeni, který od sebe odděluje údolí řek Branna a Desná se rozkládá vesnice, která vznikla až na druhý pokus. I její název – Pusté Žibřidovice připomíná, že část své historie prožila jako vesnice opuštěná.

Kraj kolem Hustopečí nad Bečvou byl osídlen už od pravěku. Aby také ne, kolem řeky procházela prastará stezka, kudy procházeli kupci  a oblast patřila k výspám úrodnější půdy v podhůří Beskyd a Hostýnských vrchů.

Osadu Chořelice najdeme dnes zcela propojenou se sousední Litovlí. Stále si však zdejší obec zachovala do jisté míry venkovský charakter i když první užší propojení s městem zde proběhlo již v 16. století.