Osada Hluzov je dnes nedílnou součástí nedalekého Černotína. Vlastně s touto obcí už dokonce i splynula. Přesto jsou dějiny Hluzova do jisté míry samostatné a také dodnes se tyto dvě části i přímo v obci rozlišují.

Loučany na Olomoucku patří mezi starší obce položené v nivě obklopující město Olomouc. Vesnice vznikla podél cesty vedoucí z Olomouce do Náměště na Hané, se kterou Loučany za staletí téměř splynuly v jednu obec.

Sedmlánů, psáno dohromady, není, jak by se zdálo, pravopisnou chybou nepozorného žáka, ale oficiálním názvem osady jesenické obce Skorošice, protínající silnici vedoucí ze Žulové do Javorníka.

Nejsevernější bod českého Slezska i nejsevernější bod Olomouckého kraje. Tak se dá nazvat výběžek krajiny, kde končí Rychlebské hory a začíná nížina kolem řeky Kladské Nysy. Právě zde se rozkládá katastr Bílé Vody, kterou tak mnozí nazývají místem na konci světa.

Máme pro vás rozhlasovou pohlednici. Jen trošku podivnou. Mirku Kobzovi se totiž zaseklo jedno písmenko když hledal hospodu.

Název Podlesí je docela běžný. Obcí s podobným jménem najdeme hned několik. Podlesí nedaleko Bruntálu je malou osadou, která je dnes součástí Světlé Hory, a může se pyšnit krásnou dřevěnou kaplí.

Jeden z nejzajímavějších, a také nejstarších doposud dochovaných dřevěných kostelů v kraji najdeme v malé osadě Maršíkov, která je dnes součástí Velkých Losin. Jeho osudy jsou sice známé jen zčásti, ale i to co o něm víme z něj děla jednu z nejpozoruhodnějších staveb pod Jeseníky.

Přechod ze Štěpánova do obce Liboš na Olomoucku člověk zaregistruje jen podle dopravních značek, které vesnici ohraničují a mostu přes řeku Oskavu. Přesto je Liboš samostatnou obcí, do které spadá ještě místní část Krnov, rozkládající se na vlastním katastru asi půl kilometru západně od centra vlastní vesnice a také někdejší osada Jílkov ležící mezi nimi.

Vrahovice jsou dnes většinou vnímány jako nedílná součást Prostějova. O jejich někdejší samostatné existenci však svědčí hned několik stop, které najdeme dodnes v místní zástavbě. Tou nejvýraznější je však bezesporu zdejší kostel sv. Bartoloměje.

Podolí u Bouzova je menší obec rozkládající se kolem potoka Břenůvky v malé úžlabině na náhorní plošině Zábřežské vrchoviny ve výšce kolem 370 metrů.