Od Pradědu na Hanou

Vodní tvrz je pozoruhodnou stavbou i z památkového hlediska. Je jednou z mála podobných budov dochovaných v relativně nedotčeném stavu do dnešních dnů. Tvrz přitom byla velmi důležitá, i co se ochrany obyvatel týče. Byla jedinou obrannou stavbou ve městě, které nikdy nebylo obehnáno ohradní zdí.

Dolní Sukolom najdeme asi 2,5 km severně od Uničova na levém břehu řeky Oskavy v rovinaté krajině Hornomoravského úvalu. Spolu se sesterskou Horní Sukolomí jsou dnes obě obce součástí města, nicméně jejich samostatná historie je poměrně dlouhá.

Kníničky jsou opravdu vesnicí na pomezí Hané a kopců Zábřežské vrchoviny. Doslova za posledními domy osady se terén katastru začíná zvedat a na nejvyšším bodu dosáhne nadmořské výšky 300 metrů. Samotná obec si však užívá polohu v rovině kolem Zlaté stružky v závětří Velkého Kosíře.

Každý, kdo se vydá po hlavní silnici ze Zábřeha do Šumperka, musí objet v Bludově budovu tamního zámku. Pozoruhodná stavba je dominantní budovou celé obce a její historie rozhodně stojí za zastavení.

Javorník je bezesporu centrem nejsevernějšího koutu dnešního Olomouckého kraje. Býval regionálním centrem i v dávné minulosti, a to nejen centrem světským, ale zejména duchovním.

Ranošov byl vesnicí, jejíž počátky sahají až do 14. století. Přestože ještě na konci II. světové války zde stálo několik poměrně velkých stavení, dnes zde zůstal už jen jediný dům a pomník věnovaný padlým z této obce.

Habartice patří mezi malé vesnice ležící na hřebeni výběžku Hanušovické vrchoviny táhnoucím se mezi řekami Branou a Krupou. Jsou položeny v nadmořské výšce přes 600 metrů a tak se bez diskuzí  jedná o vesnici horskou.

Kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku je nejen duchovním centrem města, ale také významnou historickou památkou, která přímo navazuje na zdejší augustiniánský klášter.

Město Olomouc bylo až do roku 1919, kdy se připojily k městské aglomeraci okolní české vesnice většinově německé. Ve vyostřeném národnostním boji tak česká menšina jen těžko hledala útočiště pro své společenské a kulturní aktivity. A tak se zrodila myšlenka stavby Národního domu přímo v centru města.

Před pár lety byl po stavbě kanalizace odkryt původní hřbitov v Mohelnici, který po vzniku města začal fungovat kolem farního kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici. V 16. století vyvstala potřeba zřídit ve městě hřbitov nový. A právě díky tomu byl ve městě postavěn druhý kostel, zasvěcený sv. Stanislavu.