I když se vine z údolí Moravy do svahu Dubické pahorkatiny, stále je to spíše hanácká vesnice se vším, co k tomu patří – tedy včetně nářečí. Hrabová je vesnice na Zábřežsku, jejíž historie sahá až do 14. století.

Justiční palác v Olomouci není zrovna místo, které bychom rádi navštěvovali. Přesto, odhlédneme-li od jeho poslání, je to rozhodně zajímavá stavba, kterou bychom při návštěvě Olomouce neměli minout bez povšimnutí.

Zámrsky jsou poměrně malou vesnicí asi 8,5 km jihovýchodně od Hranic, rozkládající se na výběžku Karpat nad údolím Bečvy v nadmořské výšce něco málo přes 340 metrů.

Horní Heřmanice je název poměrně velké obce na moravskočeském pomezí. Nachází se v sedle mezi Bukovohorskou hornatinou a nejvyššími kopci Zábřežské vrchoviny a tak není divu, že nejvyšší bod katastru obce stoupá do výšky téměř 800 metrů nad mořem.

Okolí Luběnic rozhodně neuchvátí milovníka divoké přírody. Staletí intenzivního zemědělství zde vytvořila z krajiny kulturní step. Přesto obec stojí za návštěvu. Třeba kvůli krásné návsi, kterou se může pyšnit.

Zámecký areál v Hrubčicích se nachází poněkud ukrytý před zraky poutníků běžně projíždějících obcí v nejjižnějším cípu intravilánu obce v těsné blízkosti zdejšího zemědělského areálu.  Svými nárožními vížkami vypadá zámek starobyle, byť jeho počátky zdaleka do dob, kdy patřily věže k nutným obranným prvkům panských sídel, rozhodně nespadají.

Javoříčské jeskyně patří mezi nejznámější krasové útvary u nás. Kupodivu se však o jejich existenci dlouho nevědělo, byť už od nejstarších dob se objevovaly krasové útvary na úbočí vrchu Špraňku, které napovídaly, že zdejší podzemí může být nesmírně zajímavé. A právě k nejstarší známé jeskyni na úbočí kopce, jménem Svěcená díra, se dnes vydáme.

Guntramovice leží v nádherné krajině Nízkého Jeseníku pod Červenou horou, která je nejvyšším bodem celého Opavska. Zdejší kraj ležící v drsné krajině hor byl osídlován až v pozdějších letech. Pouze sídla s hornickou minulostí byla osídlena dříve

Buková na Prostějovsku je osadou položenou na náhorní plošině Drahanské vrchoviny v úctyhodné nadmořské výšce přes 600 metrů. To z vesnice dělá jednu z nejvýše položených obydlených lokalit nejen Prostějovska, ale celého Olomouckého kraje.

Čekyně je dnes místní částí Přerova. Osídlení této obce sahá až do pravěku a v dávných časech zde stála dokonce dvě opevněná místa. Další přibylo ve středověku a část z těchto památek je zde dodnes k vidění.