Od Pradědu na Hanou

První vesnicí na hlavní silnici ze sedla Skřítek do Rýmařova je Stará Ves. Z vlastní obce vidíme jen dolní část, větší část horské vesnice stojí v údolí Podolského potoka, v nadmořské výšce kolem 700 metrů.

Dnešní Loučná nad Desnou, kdysi Vízmberk, byla malou vesnicí v údolí Desné, ke které se později připojily další místní části, až vznikla velká aglomerace. Ještě před tím se ale tato podhorská oblast stala sídlem panství a díky tomu později i sídlem okresního soudu.

Přechod ze Štěpánova do obce Liboš na Olomoucku člověk zaregistruje jen podle dopravních značek, které vesnici ohraničují a mostu přes řeku Oskavu. Přesto je Liboš samostatnou obcí, do které spadá ještě místní část Krnov, rozkládající se na vlastním katastru asi půl kilometru západně od centra vlastní vesnice a také někdejší osada Jílkov ležící mezi nimi.

Drahanovice jsou typickou hanáckou vesnicí pod vrcholem hanácké velehory Velkého Kosíře. Mohou se pochlubit mnoha památkami, ale asi nejvýznamnější je pozůstatek někdejší tvrze, kterému se odpradávna, přes jeho bílou barvu říká Černá věž.

Na řece Moravici, kousek pod hrází Kružberské přehrady vznikly v malebném údolí ohybu řeky půvabné lázně, které se honosily nejen léčebnými úspěchy ale i krásnou architekturou.

Vesnice Květín leží na přelomu roviny Mohelnické brázdy a svahů Zábřežské vrchoviny. Má poměrně malou střední nadmořskou výšku, jen asi 284 metrů nad mořem, přesto se zdejší zástavba liší od hanáckých ulicovek. Je spíše rozptýlená kolem rozlehlé návsi.

Karlov u Paseky leží na hraně náhorních plošin Nízkého Jeseníku mezi 624 metrů vysokým Karlovským vrchem a pobočnými vrcholy Vápenného vrchu, které dosahují nadmořské výšky kolem 615 metrů. Samotný střed obce leží asi o šedesát výškových metrů níže, Karlov má však přesto výrazně horský charakter.

Městečko Drahotuše bylo jedním z prvních center osídlení údolí Bečvy. Snad proto se traduje, že město vzniklo nejméně ve 12. století a možná ještě dříve. Pravdou ovšem je, že oblast Moravské brány byla navštěvována lidmi, kteří se zde rovněž usazovali už od starší doby kamenné.

Moderní sakrální stavby najedeme mnohdy v místech, kde bychom je nečekali. Třeba v hanáckých vesnicích, které si zakládají na svých tradicích. Takové jsou i Příkazy na Olomoucku, kde ale přesto vyrostla kaple, která je nejen duchovním centrem vesnice, ale i zajímavou architektonickou památkou na dobu první poloviny 20. století.

Haňovice se rozkládají na pravém okraji nivy řeky Moravy pod vrcholem Rampach, který patří k Zábřežské vrchovině. Zemědělská obec byla založena patrně už na přelomu 11. a 12. století a dost možná ještě mnohem dříve.