Osada Slavkov leží na náhorní plošině Oderských vrchů ve výšce těsně pod 600 metrů. Je to osada bezesporu horská, kde v minulosti převládalo větrné a drsné počasí. Patřily k ní však i daleké výhledy a čerstvý vzduch.

Dějiny současné místní části Zábřeha a někdejší obce Ráječek sahají do poloviny 13. století. Stejně jako u nedalekého Rájce je i u Ráječka na stole otázka, zda má jejich pojmenování něco společného s městem Rájec – Jestřebí. Třeba opravdu přišli kolonisté z tohoto kraje na sever Moravy na popud biskupa, jehož kolonizační snaze můžeme vznik obce bezpečně připsat.

Značná část vesnice Strukov na Uničovsku se rozkládá podél ulice, která zároveň tvoří náves. Leží mimo hlavní silnici a platí sem zákaz vjezdu všem, kteří tu nebydlí.

Paseka je poměrně velká obec ležící podél potoka Teplička přímo na úpatí hradby Nízkého Jeseníku. Z dálky se zdá neprostupná, ale když se člověk dostane blíže, zjistí, že je rozbrázděná hlubokými údolími, které zde za staletí vyhloubily potoky a říčky. A právě v jednom z nich se nachází osada Pasecký Žleb.

Dlouhomilov je vesnice v severní části údolí potoka Loučka, jejíž historie se začíná odvíjet v době velké kolonizace současného Šumperska a Zábřežska. Zakladatelem byl patrně zeman jménem Dluhomil, o němž však jakékoliv podrobnější zprávy chybí, byť osoba téhož jména se objevuje například v Kosmově kronice.

Ohrozim je dnes dominantou kraje hlavně díky svému kostelu a jeho špičaté věži. Už odpradávna to však bylo místo, které lákalo obyvatele k tomu se usadit. Potvrzuje to nejen první zmínka z roku 1141, ale i archeologické nálezy.

Cestujete-li rozsáhlou rovinou Hornomoravského úvalu z Uničova do Šternberka, ve třetině cesty vás čeká průjezd Újezdem. Tvoří jakousi šikanu, takže si nelze nepovšimnout široké návsi a mostu přes řeku Tepličku, která je páteří celé obce.

Osada Buková už dnes navazuje přímo na jižní část mateřské obce, kterou jsou Bernartice. Ve volné zástavbě tak typické pro zdejší oblast je těžké poznat, kde vlastně jedna obec končí a druhá začíná. Přesto byla Buková kdysi samostatnou obcí s velmi zajímavou historií.

Cesta do Nové Pláně pro autora rozhlasové pohlednice začala poté, co mu Igor Hornišer z Bruntálského muzea ukázal fotografii obrazu, na němž byla pozoruhodná průmyslová stavba a v pozadí kopec s křížem na vrcholu. Údolím tekla řeka. Tehdy se společně dohadovali, kdeže dávný umělec obraz na přelomu 19. a 20. století namaloval. A právě tehdy padla volba na Novou Pláň.

Žlutobílá stěna vápencového velkolomu je nejlepším poznávacím znamení Vitošova na Zábřežsku. Je viditelná už z dálky a odráží osudy vesnice pod ní. Stala se průmyslovou oblastí, odkud průmysl nakonec obyvatele vystrnadil.