Stopy někdejších obyvatel Jesenicka občas smyje čas. Doba nezájmu o ně však už skončila, takže se některé památky obnovují. Například kaple, kterou nechala rodina Seifertova postavit nedaleko Bělé pod Pradědem.

Nejvýše položená obec Rýmařovska a zároveň centrum někdejšího dolování vzácných kovů v celé oblasti, to je historické Horní Město. Dodnes zde najdeme mnoho pozoruhodných památek a za vidění bezesporu stojí i krásná krajina v okolí.

Hrabišín leží v kopcích Hraběšické vrchoviny, jakoby v důlku vytvořeném údolím říčky Loučky, která nedaleko pramení. I když je to velká obec, málokdo, kdo sem zavítá, dnes tuší, že se vlastně nachází na území hned čtyř bývalých osad spojených v jednu.

Kunčice u Bělotína se tyčí se na svahu nad dnešní hlavní silnicí a láká dalekým výhledem i pozoruhodnou kaplí nad vesnicí. Poloha Kunčic je opravdu dominantní. Zástavba šplhá z údolí potoka Luha až do kopců s nadmořskou výškou kolem 350 metrů, což v tomto kraji znamená opravdu vysoko.

Zábřeh, stejně jako jiná města, měl v minulosti hřbitovů hned několik. Ten nejstarší byl kolem kostela, současný slouží od počátku minulého století.

Prastará historie obcí je spojena s rody dávných zemanů, jejich tvrzemi a také s vesničany, kteří tvořili čeleď tvrzi, bránící a zajišťující její prosperitu. To je i případ dávné tvrze Otěhřiby nedaleko Daskabátu, jejíž pozůstatky jsou dnes jedinou stopou dávné vesnice.

Černá Voda na Jesenicku je poměrně velká obec v údolí mezi Sokolím hřbetem přináležejícím do Rychlebských hor a Žulovskou pahorkatinou. V poslední době se zejména díky vybudované síti singletrekových stezek stala cílem mnoha milovníků kol, ale tato obec má co nabídnout i těm, kteří se sem vydají jen tak na výlet, třeba i díky tajemné stavbě zámku na okraji obce.

Pomník prezidenta T. G. Masaryka před pedagogickou fakultou se stal nedílnou součástí olomouckého veřejného prostoru. Jen málokdo si však vzpomene na pozoruhodné osudy této sochy, která musela být vyrobena znovu poté, co ji dějiny dopřály jen krátkou dobu existence.

Církevní život v obci Žádlovice je po velmi dlouhou dobu zahalen tajemstvím. Obec byla přifařena do Loštic a vlastní kaple se dočkala až ve 20. století. Nic na tom nezměnila skutečnost, že zde bylo centrum panství ani to, že obec v nejstarších dobách patřila dokonce zčásti církevní vrchnosti. Aby toho nebylo málo, krátce po dostavbě kaple se zde rozhořel náboženský spor trvající až do třicátých let.

Suchý vrch je nejvyšší horou Bukovohorské hornatiny, která je považována za nejjižnější výběžek Orlických hor. Ještě donedávna to bylo místo, kudy procházela zemská hranice mezi Moravou a Čechami, a také místo, které bylo považováno za symbol hranice mezi českým osídlením okolí Jablonného a většinově německým obyvatelstvem Králické brázdy.